Okresy v Číně
.png)
Okres (čínsky v českém přepisu sien, pchin-jinem xiàn, znaky zjednodušené 县, tradiční 縣) je administrativní jednotka Čínské lidové republiky na okresní úrovni. Její nadřazenou jednotkou je tedy obvykle nějaká z městských prefektur, případně jiný celek na prefekturní úrovni.
Okresy v Číně
[editovat | editovat zdroj]V době založení Čínské lidové republiky (ČLR) byly okresy základní jednotkou na okresní úrovni administrativy. Od 80. let probíhaly rozsáhlé změny čínské správy a mnohé prefektury byly reorganizovány v městské prefektury. Paralelně byly okresy měněny v městské okresy a městské obvody.
Koncem roku 2005 existovalo v ČLR 1464 okresů (z 2862 celků okresní úrovně), do roku 2014 se počet okresů snížil na 1425 při snížení počtu celků okresní úrovně na 2854.[1]
Historie okresů v Číně
[editovat | editovat zdroj]Historicky patří okresy sien k tradičním čínským správním jednotkám, vznikly v období válčících států. Po sjednocení Číny dynastií Čchin roku 221 př. n. l. byla říše rozdělena na komandérie a ty na zhruba třináct set okresů.[2] V následujících dvou tisíciletích zůstaly okresní úřady nejnižšími úřady státní správy, pod nimiž fungovala místní samospráva a neformální vliv džentry. Do počátku 20. století se počet okresů výrazněji neměnil, kolísal mezi jedenácti a čtrnácti sty.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Counties of the People's Republic of China na anglické Wikipedii.
- ↑ National Bureau of Statistics of China. National Data. Indicators - General Survey - Divisions of Administrative Areas [online]. Beijing: National Bureau of Statistics of China, 2014 [cit. 2016-11-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LOMOVÁ, Olga. Písaři? Astrologové? Historici? : K počátkům historiografie v Číně. In: S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora.. ISBN 978-80-246-2154-8. S. 23–80, na s. 75.
- ↑ FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Překlad Marin Hála, Jana Hollanová, Olga Lomová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-249-9. S. 182.