Oldřich Velen

Oldřich Velen
Rodné jménoOldřich Volek
Narození15. září 1921
Brno-Tuřany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. května 2013 (ve věku 91 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materKonzervatoř Brno
Aktivní roky(19422012)
ChoťSylva Velenová, roz. Štursová (1946–2008)
Děti2

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí portrét Této biografii chybí portrét (od 19. století nejlépe fotografie). Víte-li o nějakém svobodně šiřitelném, neváhejte jej načístpřidat do článku.
WikiProjekt Fotografování

Oldřich Velen, rodným jménem Oldřich Volek (15. září 1921 Brno-Tuřany4. května 2013 Praha[1]), byl český filmový a televizní herec. Televizním divákům je znám například z úspěšného televizního seriálu Slovácko sa nesúdí natočeného podle stejnojmenné knihy Zdeňka Galušky, kde hrál hlavní roli (postava Jura Klásek) společně s populárním slovenským hercem Jozefem Kronerem. Jednalo se o velmi úspěšného herce, který za svůj život ztvárnil bezmála 300 různých filmových rolí, převážně vedlejších, avšak výrazného a osobitého charakteru.

Narodil se v roce 1921 jako Oldřich Volek v Tuřanech, které byly v té době již součástí Brna. Jeho stejnojmenný otec Oldřich Volek (narozen 3. června 1895 na Starém Brně) pracoval jako účetní asistent zemského finančního ředitelství v Brně, matka Anežka rozená Honsová (narozena 16. srpna 1900 v Tuřanech) byla v domácnosti (sňatek uzavřeli 5. října 1920 v tuřanském kostele).[2] Měl ještě dva mladší sourozence.

Už od dětství se po vzoru matky věnoval ochotnickému divadlu. V Brně studoval postupně gymnázium v Kounicově ulici, strojní průmyslovku a v letech 1938–1942 Státní hudební a dramatickou konzervatoř pod vedením herce Rudolfa Waltera. Účastnil se odboje jako člen organizace Obrana národa a na základě udání byl v roce 1941 brněnským gestapem vězněn ve věznici na Cejlu, v Kounicových kolejích a následně v Německu, poté byl totálně nasazený v rakouské továrně Kabelfabrik und Drahtindustrie AG, odkud se mu podařilo utéct zpět. Nastoupil jako herec do Jihočeského národního divadla přesídleného z Českých Budějovic do Tábora (1942) a po krátké pauze do pardubické Východočeské společnosti (1943–1944). Po uzavření divadel ke konci války se mu podařilo vyhnout totálnímu nasazení a po osvobození se usadil v Městském divadle (později Divadlo Oldřicha Stibora) v Olomouci (1945–1962). Už během 50. let byl obsazován do filmů, což ho nakonec přivedlo do Prahy a v roce 1962 se stal stálým členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov, kde působil až od odchodu do penze. Mezitím ale hrál také v Divadle Na zábradlí (1966–1971), kam byl angažován na žádost režiséra Jana Grossmana. Ve filmech hrál téměř až do své smrti v pokročilém věku.

Od roku 1946 byl ženatý se Sylvou Štursovou–Velenovou, se kterou měl dva syny Petra Velena a Pavla Velena. Přes třicet let měl chalupu v Karlovce na Českolipsku, kde pobýval přes léto. Po smrti manželky v roce 2008 žil již jen sám, zatížen zdravotními problémy. Zemřel 4. května 2013, veřejnost se o jeho úmrtí dozvěděla až 27. června téhož roku.

Filmové a televizní role

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1950–2012, tedy za více než 60 let svého působení, ztvárnil 297 rolí.[3]

Rozhlasové role (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1963 – Václav Havel: Zahradní slavnost, Oldřich Pludek, Divadlo Na zábradlí, režie Otomar Krejča
  • 1968 – Král Ubu, Divadlo Na zábradlí, režie Jan Grossman

V roce 1998 se zúčastnil oslav 75. výročí divadelního spolku DS Havlíček v Zákupech a stal se zde jeho čestným členem.[4]

  1. ČTK. Zemřel herec Oldřich Velen z Arabely. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-06-27 [cit. 2013-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  2. Matriční zápis o sňatku rodičů - Brno-Tuřany, kostel Zvěstování Panny Marie [online]. 1920-10-05 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  3. Seznam rolí Oldřicha Velena v Česko-Slovenské filmové databázi [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  4. Jiří Šimek. 90 let Divadelního spolku Havlíček Zákupy. Zákupský zpravodaj. Červenec 2013, roč. 27, s. 14. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]