V roce 1959 se vyučil fotografem v družstvu Fotografia, v letech 1959–1963 vystudoval Státní grafickou školu v Praze. Nastoupil jako fotoreportér do časopisuSvět sovětů (1964–1966), poté pracoval jako svobodný fotoreportér pro různá nakladatelství a instituce (filmová studia Barrandov, Svobodné slovo, Mladý svět, Květy ad.). Po roce 1969 mu byla další činnost komunistickým režimem znemožněna. Sblížil se s osobnostmi okolo Václava Havla. V roce 1990 se stal jeho osobním fotografem.
Škácha se věnoval portrétní a dokumentární fotografii. V 60. letech 20. století se zabýval i aktem, v sedmdesátých letech vytvořil několik kalendářů pro různé podniky.
2018 Okupace 1968 – při příležitosti 50. výročí okupace Československa. Výstava, otevřená od 15. srpna do 16. září 2018,[4] demonstruje – krom srpnových událostí – i fakt, že umělec může, ba někdy i musí být angažovaný.[5]
Pocta V.H. před technickou knihovnou v Praze (jeden z 20 panelů)
↑ Zemřel dvorní fotograf Václava Havla Oldřich Škácha. Fotografie Stanislav Peška; Kultura. ČT24 [online]. Česká televize, 29. březen 2014 [cit. 2018-08-31]. Dostupné online.
↑Obrazová sekce. Obrazem: Výstava desítek snímků Václava Havla. Nedožité narozeniny připomene Procházení. Fotografie Knihovna Václava Havla; Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 3. říjen 2016 [cit. 2018-09-01]. Dostupné online.
↑ŠÁLEK, Petr. Václav Havel – pocta k nedožitým 80. narozeninám [online]. ARTmagazin.eu, 5. říjen 2016 [cit. 2018-08-31]. Dostupné online.
↑Okupace 1968 [online]. Soubor fotografií ze sbírky Knihovny Václava Havla. Praha: Czech Photo, srpen 2018 [cit. 2018-09-01]. (Společné století). Dostupné online.
↑ŠÍDA, Jan. Škáchovy fotografie z roku 1968 čekaly dvacet let v ateliéru. Kultura. Právo. Borgis, a.s., 31. srpen 2018, roč. 28, čís. 202, s. 8. ISSN1211-2119.
MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2006. 1. vyd. Svazek XVI. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2006. 21 svazků (375 s.). (Prameny a dokumenty). ISBN80-86171-25-6. Heslo Škácha, Oldřich, s. 189.