Oldřich Žák

Oldřich Žák
Narození3. listopadu 1900
Praha
Úmrtí21. prosince 1983 (ve věku 83 let)
Železný Brod
VzděláníUměleckoprůmyslová škola v Praze
Povolánísklářský výtvarník, ciselér, šperkař a pedagog Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě
ZaměstnavateléStřední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod
Oceněnídiplom, Mezinárodní výstava dekorativních umění, Paříž 1925
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Žák (3. listopadu 1900 Praha – 21. prosince 1983 Železný Brod)[1] byl sklářský výtvarník, ciselér[2], šperkař a pedagog Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě

Život

[editovat | editovat zdroj]

Oldřich Žák vyrůstal v uměleckém prostředí - v jeho příbuzenstvu byl akademický malíř, sochař a herec, otec amatérsky maloval. V letech 1914-1917 absolvoval Pokračovací školu pro klenotníky, zlatníky a stříbrníky, rytce kovů a pasíře v Praze a poté studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Jaroslava Horejce a Emanuela Nováka.[1] Po absolvování školy roku 1922 navštívil Spojené státy. V letech 1923-1924 učil kreslení na Živnostenské škole v Praze. Navrhoval ozdobné předměty pro Artěl a uspěl v několika soutěžích. Na mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925 byl oceněn diplomem a v témže roce se zúčastnil konkursu na místo pedagoga vyhlášeného Pojizerským ústavem v Železném Brodě.[3] Ředitel tamní Uměleckoprůmyslové sklářské školy Alois Metelák mu nabídl místo výpomocného učitele a vedoucího pasířského oddělení a od roku 1926 místo vedoucího oddělení pro práci se skleněnými perličkami. V září 1927 byl Ministerstvem školství a národní osvěty jmenován řádným profesorem.[3] Zprvu vyučoval obory skleněná a kovová bižuterie.[4]

Ve funkci profesora železnobrodské sklářské školy působil až do r. 1961. Byl jedním z nejbližších spolupracovníků ředitele školy Aloise Meteláka a postavil se za něj, když byl po komunistickém převratu roku 1948 odvolán. Patřil k tvůrcům nového pojetí užitkového a uměleckého skla. Na škole zavedl v roce 1931 obor klasická mozaika[5], později vedl oddělení rytí sklářských forem. Ze školy odešel do penze roku 1961, ale dále spolupracoval s mozaikářskou dílnou n.p. Železnobrodské sklo, kterou vedla jeho bývalá žákyně Marie Vrabcová. Zemřel v Železném Brodě 21. prosince 1983 ve věku 83 let.[6]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1925 diplom, Mezinárodní výstava dekorativních umění, Paříž

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Oldřich Žák byl kreslíř, malíř, sochař a cizelér se smyslem pro monumentální i miniaturní formu. Patřil k umělecké avantgardě 20. let a v Železném Brodě se zapojil do činnosti místní odbočky Svazu čs. díla. Kromě toho navázal spolupráci s místním ochotnickým loutkovým divadlem, pro které navrhoval scény, plakáty a pozvánky. Jako režisér zde do 60. let uvedl více než sto divadelních her.[3]

Ve sklářské škole se věnoval kovovému a skleněnému šperku a pro své studenty vytvářel originální návrhy, které později rozšířil o vypalovaný barevný smalt a práci s netradičními matariály. Využíval kozákovské polodrahokamy a věnoval se miniaturní skleněné mozaice. Některé jeho návrhy byly již v době svého vzniku nadčasové. Ke slavnostnímu otevření školy roku 1926 vytvořil v kůži vázanou kroniku, zdobenou tepaným kovovým reliéfem a skleněnými kameny.[7][3] Pro výstavu k 10. výročí vzniku Československa vytvořil sérii tepaných reliéfů, znázorňujících umělecké obory a lidské činnosti.[3] Jeho tepané reliéfy, zástěny a jiné kovové prvky byly určeny pro několik domů v Železném Brodě. Dvojice tepaných reliéfů s postavami z antické mytologie zdobila také dům č.p. 484[8]

Ve druhé polovině 20. let navrhoval náhrdelníky, náramky a taštičky z navlékaných skleněných perel, reliéfní brože a maloval figurální výjevy na matované skleněné destičky. Roku 1930 vytvořil ražené medaile[9] a vícedílnou stěnu s figurálními motivy z pískovaného skla pro Jubilejní výstavu skla a bižuterie v Železném Brodě.[10] Oldřich Žák zavedl ve škole obor mozaika[11] a byl autorem mozaiky s tématem Sklářství pro novou budovu Městské spořitelny[12][13] a mozaiky Sklář pro železnobrodskou uměleckoprůmyslovou školu. Obě mozaiky provedla firma arch. Jana Tumpacha v Praze-Záběhlicích s využitím skla vyvinutého ing. Michalem Ajvazem.[14]

Od třicátých až do padesátých let pracoval na výzdobě kostela Sv. Jakuba Většího v Železném Brodě (kříž, Kalvárie, mešní kalich, liturgické předměty, závěsné mozaikové obrazy Krista a sv. Václava, ad.). Oltář Božího hrobu a Věčné světlo patří k vrcholům jeho tvorby. Z jeho dalších církevních zakázek jsou významná svítidla pro chrám v Hořicích a stříbrný relikviář pro československou kapli v Jeruzalémě. Vytvořil poháry ze stříbra a skla pro vítěze sportovních soutěží a navrhl ryté a broušené skleněné vázy (Váza průkopníků, 1931, rytý pohár s automobilovými závody, 1932).[10][15] Navrhoval také vzory luxusního lisovaného skla (uměleckou krystalerii) pro jabloneckou firmu Curt Schlevogt a železnobrodské firmy František Halama a Rudolf Hloušek.[16]

Roku 1937 se Oldřich Žák stal vedoucím výtvarníkem oddělení kovových raznic, pro které se řediteli Metelákovi podařilo získat z Paříže jako dílenského učitele rytce kovů Viktora Kirchnera. Z jejich spolupráce pocházejí skleněné plakety s portréty T.G. Masaryka a E. Beneše nebo plaketa k úmrtí TGM. Roku 1940 společně vytvořili unikátní kříž se 14 Zastaveními křížové cesty vyrobenými z lisovaného skla a montovanými ve stříbře.[17] Od konce 30. let vznikaly podle jeho návrhů v dívčím oddělení školy spony, brože[18][19][20] a náramky s miniaturními obrázky a místní zlatníci otec a syn Ježkové realizovali jím navržené mozaikové šperky ze skla a polodrahokamů ve stříbře.[6]

O Žákově schopnosti citlivě propojit řemeslné mistrovství rytce kovů a tvůrce lisařské formy s vlastní představou sklářského výtvarníka svědčí jeho skleněné lisované reliéfní plakety (Plaketa k 25. výročí založení školy, 1945). Roku 1946 vytvořil skleněnou stěnu se symboly severočeského průmyslu a zemědělství pro výstavu v Liberci. Po odchodu do penze v roce 1961 dál navrhoval menší mozaiky s portréty populárních spisovatelů, básníků a politiků a vytvořil i řadu rozměrných mozaik pro veřejné budovy.[6]

Realizace

[editovat | editovat zdroj]
  • Figurální mozaiky, Železný Brod (škola, spořitelna, kostel sv. Jakuba)
  • Reliéfy se sklářskými motivy ze skla a leptané mědi, Městské muzeum Železný Brod[1]

Zastoupení ve sbírkách (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Moravská galerie v Brně[21]
  • Městské muzeum, Železný Brod
  • Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
  • Severočeské muzeum Liberec

Výstavy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1926 III. výstava uměleckého průmyslu československého, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1928 Výstava soudobé kultury v Brně, Obchodně - průmyslový palác, Brno
  • 1931 Státní odborná škola sklářská pro průmysl sklářský v Železném Brodě, Výstaviště, Brno
  • 1935 Padesát let výtvarné práce (Architektura, byt, užité umění 1885-1935), Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1940 Za novou architekturu, Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  • 1961 III. celostátní výstava bižutérie, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
  • 1968 Jablonec 68: Mezinárodní výstava bižuterie, Výstaviště, Jablonec nad Nisou
  • 1998/1999 České art deco 1918–1938, Obecní dům, Praha, Místodržitelský palác, Brno, Setagaya Art Museum, Tokio

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Milan Hlaveš, in: Horová A (ed.), 2006, s.872
  2. ↑ Petrová S, 2001, s. 30
  3. ↑ a b c d e Langhamer A, 2015, s. 295
  4. ↑ Alena Malá (ed.), 2010, s. 330
  5. ↑ Železnobrodské sklo - mozaikářská dílna Střediska skla v architektuře
  6. ↑ a b c Langhamer A, 2015, s. 297
  7. ↑ 100% Sklo, 2010, s. 31
  8. ↑ Železnobrodský zpravodaj 11, 2020, s. 8
  9. ↑ Oldřich Žák, jubilejní medaile
  10. ↑ a b Langhamer A, 2015, s. 296
  11. ↑ Langhamer A, 1999, s. 265
  12. ↑ Mozaika ve vstupní hale / mozaika Sklář, Památkový katalog
  13. ↑ 100% Sklo, 2010, s. 33, 55
  14. ↑ Tumpach, Jan – ATELIER TUMPACH, VŠCHT Praha
  15. ↑ Oldřich Žák, Váza, 1940, č. kat. 66
  16. ↑ Pražská galerie: VIII. Luxus pro každého: Kapitoly z historie a současnosti umělecké krystalerie, 2015
  17. ↑ 100% Sklo, 2010, s. 54
  18. ↑ 100% Sklo, 2010, s. 74-75
  19. ↑ Oldřich Žák: Starožitná luxusní brož - Koráb
  20. ↑ E-sbírky: Oldřich Žák, Brož s motivem ženské tváře
  21. ↑ Moravská galerie v Brně: Oldřich Žák

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Souborné publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • František Xaver Jiřík, České sklo, Uměleckoprůmyslové museum Praha 1934
  • Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl; L - Ž, 1993
  • Jana Horneková et al., Czech Art 1890-1930, 271 s., Setagaya Art Museum, Tokyo 1999
  • Antonín Langhamer, Legenda o českém skle / The Legend of Bohemian Glass / Legende vom böhmischen Glas, 292 s., TIGRIS spol. s r. o., Prštné, Zlín 1999, ISBN 80-86062-02-3
  • Sylva Petrová, České sklo, 283 s., Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2001, ISBN 80-86010-44-9
  • Milan Knížák, Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku 1 od vystopovatelné minulosti do roku 1950, M-Z, Nucleus HK, Hradec Králové 2005, ISBN 80-86225-87-9
  • Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění - dodatky, 988 s., Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky 2006, ISBN 80-200-1209-5
  • Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců (XXI. W - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2010, s. 330, ISBN 978-80-86171-35-7
  • 100% Sklo, text Antonín Langhamer, Milan Hlaveš, UPM v Praze, SUPŠS Železný Brod 2010, ISBN 978-80-7101-086-9

Články

[editovat | editovat zdroj]
  • Antonín Langhamer, Minulost a přítomnost skleněné mozaiky v Čechách, Sklář a keramik, roč. 53, č. 4–5, 2003, s. 72–78
  • Antonín Langhamer, Jubilující sklářská škola v Železném Brodě I, Keramika a sklo 3, 2005, s. 26-28
  • Antonín Laghamer, Ohlédnutí za českou skleněnou mozaikou, Keramika a sklo 6, 2005, s. 21
  • Antonín Langhamer, Učitel, cizelér, mozaikář a šperkař Oldřich Žák, Sklář a keramik č. 11-12, 2015, s. 295-297

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]