Oleg Jankovskij | |
---|---|
Narození | 23. února 1944 Karsakpay |
Úmrtí | 20. května 2009 (ve věku 65 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Saratov Theatre School (do 1965) |
Choť | Lyudmila Zorina |
Děti | Filipp Olegovič Jankovskij |
Příbuzní | Rascìslaŭ Ìvanavìč Jankoŭskì (sourozenec) Ivan Yankovsky a Ylizaveta Yankovskaya (vnoučata) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oleg Ivanovič Jankovskij (Оле́г Ива́нович Янко́вский, 23. února 1944 Žezkazgan – 20. května 2009 Moskva)[1] byl ruský herec a režisér.
Pocházel ze šlechtické rodiny, která byla po bolševickém převratu vysídlena do Kazachstánu. Teprve v roce 1951 jim bylo dovoleno usadit se v Saratově, kde Oleg vystudoval divadelní školu a hrál v místním divadle. V roce 1973 získal angažmá v moskevském divadle Lenkom. Díky svému psychologicky preciznímu herectví byl obsazován především do rolí intelektuálů a aristokratů.[2]
Na plátně debutoval v roce 1968 válečným filmem Sloužili dva kamarádi. Proslavila ho spolupráce s Andrejem Tarkovským na filmech Zrcadlo a Nostalgie, výrazné role ztvárnil také ve snímcích Drama na lovu, To je ten baron Prášil, Lety ve snu a ve skutečnosti, Zabít draka nebo Osudová vejce, jeho poslední rolí byl metropolita Filip II. ve filmu Pavla Lungina Ivan Hrozný.
V roce 2000 spolu s Michailem Agranovičem režíroval celovečerní hraný film Přijď se na mě podívat podle hry Naděždy Ptuškinové.
V roce 1987 mu byla udělena Státní cena SSSR, v roce 1991 získal titul národní umělec SSSR a cenu Nika, v roce 1995 Řád Za zásluhy o vlast. Posmrtně mu byla udělena Cena Konstantina Stanislavského. V Saratově se od roku 2011 pořádá Divadelní festival Olega Jankovského.
Herci jsou také jeho syn Filipp Jankovskij a vnuk Ivan Jankovskij.