Ontogeneze člověka je průběh vývoje lidského jedince.
- prenatální období (od oplodnění do porodu)[1]
- postnatální období
- novorozenecké období 1. den – 28 dní
- kojenecké období 28 dní – 1 rok
- batolecí období 1–3 roky
- mladší batolecí období 1–2 roky
- starší batolecí období 2–3 roky
- předškolní věk 3 – 6 (7) let
- školní věk 6 (7) – 15 let
- mladší školní věk 6–11 let
- starší školní věk 11–15 let (puberta)
- dospívání – adolescence 15–18 (20) let
- dospělost 18 let a více
- období plné dospělosti 18–30 let[1]
- období zralosti 30–45 let[1]
- střední věk 45–60 let[1]
- stáří nad 60 let[1]
- vysoké stáří nad 70 let[1]
- kmetský věk nad 90 let[1]
Světová zdravotnická organizace (WHO, též SZO) doporučuje u dospělosti jiné členění:[1]
- období plné dospělosti 18–30 let[1]
- období mladého věku 30–45 let[1]
- období středního věku 45–60 let[1]
- období stárnutí 60–75 let[1]
- období starého věku 75–90 let[1]
- období stařecké nad 90 let[1]
V každé fázi ontogenetického vývoje můžeme pozorovat řadu změn.[1] Tyto změny jsou dvojího druhu: růstové a vývojové.[1] Oba procesy jsou primárně určeny dědičnými faktory, jejichž uplatnění však ovlivňují faktory prostředí.[1]
V období stáří život jedince přirozeně končí smrtí. S mrtvým tělem je lidmi podle všeobecného etického kodexu zacházeno s velkou úctou a je spáleno nebo pohřbeno do země, a to s obřadem či výjimečně bez obřadu. Pro určení příčiny úmrtí lze před pohřbem provést pitvu.
Názvy jedinců podle stupně vývinu, stáří, příbuzenství a společenského postavení pak také jsou:
- dítě (krajově též děcko) – označení obou pohlaví, zhruba do věku konce školního období (obecněji pak slovo vyjadřuje, že je jedinec potomkem své matky/otce)
- dívka (též děvče, hovorově pak holka – od slova holý, protože dříve tento výraz označoval jen dívku bez ochlupení) – označení samičího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (holčička, děvčátko)
- slečna – označení děvčete či mladé ženy, která není vdaná (etymologicky od šlechtična[2])
- chlapec (též hoch, hovorově pak kluk) – označení samčího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (chlapeček)
- žena (lidově též ženská) – označení samičího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
- matka (též máma) – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že je žena rodičkou dítěte
- stařenka – označení samičího pohlaví v období pozdního stáří
- babička – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že dítě ženy je matkou/otcem, obecněji též synonymum pro stařenku
- paní – všednější společenský titul ženy od dospělosti
- dáma (též madam) – urozenější společenský titul ženy od dospělosti
- muž (lidově též chlap) – označení samčího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
- otec (též táta) – označení samčího pohlaví, které vyjadřuje, že je muž rodičem dítěte
- stařec – označení samčího pohlaví v období pozdního stáří
- dědeček – označení pro starého muže, které vyjadřuje, že jeho dítě se stalo matkou (jeho dcera) nebo otcem (jeho syn), obecněji též synonymum pro starce
- pan – společenský titul muže od dospělosti
- KERN, Hans. Přehled psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1992. 296 s. ISBN 80-7178-240-8. Kapitola Vývojová psychologie, s. 127–180.
- FUERST, Maria. Psychologie. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997. 263 s. ISBN 80-7198-199-0. Kapitola Vývojová psychologie.