Ontogeneze člověka

Ontogeneze člověka je průběh vývoje lidského jedince.

Ontogenetické fáze

[editovat | editovat zdroj]

Světová zdravotnická organizace (WHO, též SZO) doporučuje u dospělosti jiné členění:[1]

  • období plné dospělosti 18–30 let[1]
  • období mladého věku 30–45 let[1]
  • období středního věku 45–60 let[1]
  • období stárnutí 60–75 let[1]
  • období starého věku 75–90 let[1]
  • období stařecké nad 90 let[1]

V každé fázi ontogenetického vývoje můžeme pozorovat řadu změn.[1] Tyto změny jsou dvojího druhu: růstové a vývojové.[1] Oba procesy jsou primárně určeny dědičnými faktory, jejichž uplatnění však ovlivňují faktory prostředí.[1]

V období stáří život jedince přirozeně končí smrtí. S mrtvým tělem je lidmi podle všeobecného etického kodexu zacházeno s velkou úctou a je spáleno nebo pohřbeno do země, a to s obřadem či výjimečně bez obřadu. Pro určení příčiny úmrtí lze před pohřbem provést pitvu.

Názvy jedinců

[editovat | editovat zdroj]

Názvy jedinců podle stupně vývinu, stáří, příbuzenství a společenského postavení pak také jsou:

  • dítě (krajově též děcko) – označení obou pohlaví, zhruba do věku konce školního období (obecněji pak slovo vyjadřuje, že je jedinec potomkem své matky/otce)
  • dívka (též děvče, hovorově pak holka – od slova holý, protože dříve tento výraz označoval jen dívku bez ochlupení) – označení samičího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (holčička, děvčátko)
  • slečna – označení děvčete či mladé ženy, která není vdaná (etymologicky od šlechtična[2])
  • chlapec (též hoch, hovorově pak kluk) – označení samčího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (chlapeček)
  • žena (lidově též ženská) – označení samičího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
    • matka (též máma) – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že je žena rodičkou dítěte
    • stařenka – označení samičího pohlaví v období pozdního stáří
    • babička – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že dítě ženy je matkou/otcem, obecněji též synonymum pro stařenku
    • paní – všednější společenský titul ženy od dospělosti
    • dáma (též madam) – urozenější společenský titul ženy od dospělosti
  • muž (lidově též chlap) – označení samčího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
    • otec (též táta) – označení samčího pohlaví, které vyjadřuje, že je muž rodičem dítěte
    • stařec – označení samčího pohlaví v období pozdního stáří
    • dědeček – označení pro starého muže, které vyjadřuje, že jeho dítě se stalo matkou (jeho dcera) nebo otcem (jeho syn), obecněji též synonymum pro starce
    • pan – společenský titul muže od dospělosti
  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, 2008, s. 178-239. ISBN 978-80-7184-867-7.
  2. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2247 - Úspornost v řeči

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KERN, Hans. Přehled psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1992. 296 s. ISBN 80-7178-240-8. Kapitola Vývojová psychologie, s. 127–180. 
  • FUERST, Maria. Psychologie. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997. 263 s. ISBN 80-7198-199-0. Kapitola Vývojová psychologie.