Opatství Dryburgh

Opatství Dryburgh
Lokalita
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
MístoScottish Borders a Mertoun
Souřadnice55°34′31,96″ s. š., 2°38′56,7″ z. d.
Map
Základní informace
Založení12. století
Odkazy
Kód památkySM90103
Webwww.historicenvironment.scot/visit-a-place/places/dryburgh-abbey/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatství Dryburgh poblíž Dryburghu na břehu řeky Tweed v Scottish Borders bylo nominálně založeno 10. listopadu (Martinmas) 1150 na základě dohody mezi Hughem de Morville, skotským konstáblem, a premonstrátskými kanovníky z opatství Alnwick v Northumberlandu.[1] Příjezd kanovníků a jejich prvního opata Rogera se uskutečnil 13. prosince 1152.[2]

V roce 1322 byl vypálen anglickými vojsky, poté byl obnoven, aby byl v roce 1385 Richardem II. opět vypálen, ale v patnáctém století vzkvétal. Nakonec byl zničen v roce 1544, aby krátce přežil až do skotské reformace, kdy jej skotský král Jakub I. Stuart daroval Johnu Erskinovi, hraběti z Mar. Poprvé byly budovy zařazeny na seznam památek v roce 1917. Od roku 2017 je chráněn jako scheduled monument[3] a okolní krajina je zařazena do soupisu zahrad a krajin ve Skotsku (Inventory of Gardens and Designed Landscapes in Scotland).[4]

David Steuart Erskine, 11. hrabě z Buchanu Hrabě z Buchanu koupil pozemky v roce 1786. V jeho areálu jsou pohřbeni sir Walter Scott a Douglas Haig. Jejich náhrobek a náhrobní kámen jsou spolu s dalšími památníky souhrnně označeny jako památka kategorie A.[5]

Poloha

[editovat | editovat zdroj]

Opatství Draburgh se nachází v zátočině řeky Tweed nedaleko Newtownu St Boswells, správního sídla dnešního regionu Scottish Borders v jihovýchodním Skotsku. V okruhu asi 20 kilometrů se nacházejí ruiny kdysi významných klášterů Melrose, Jedburgh a Kelso.[3][6]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Mniši z opatství Alnwick v dnešním anglickém hrabství Northumberland postavili opatství na pozemcích, které vlastnil Hugh de Morville, otec jednoho z vrahů později kanonizovaného Tomáše Becketa.

V roce 1322 ho vypálila vojska anglického krále Eduarda II. při ústupu ze Skotska, ale následně ho obnovil a povýšil Robert I., známý také jako "Robert Bruce". O dobrých 50 let později (1385) byl klášter opět vypálen, ale v 15. století opět vzkvétal. Nakonec byl zničen 4. listopadu 1544, a proto z něj dnes zbyly jen ruiny a hřbitov.

V roce 1786 koupil pozemek David Stuart Erskine, 11. hrabě z Buchanu, který se snažil zachovat zbytky ruin a založil na místě velkou zahradu.[7] Neodolal však pokušení něco vylepšit. Datum "1150" vytesané do kamene a obelisk na jihu opatství jsou tedy od něj, a ne od původních stavitelů.

Architektura

[editovat | editovat zdroj]
Půdorys opatství Dryburgh

Místo, kde bylo opatství postaveno, je spojováno se svatým Modanem, následovníkem Kolumby z Iony, ačkoli pro to neexistují žádné archeologické důkazy.

Nejprve byl postaven kostel, zejména jeho východní část, kde se nacházel hlavní oltář. Poté byl postaven jižní transept a východní část křížové chodby. Východní dveře kostela a vchod do kapitulní síně jsou typickým příkladem architektury konce 12. století. Poté byl dokončen chór a kaple v severním transeptu - vše ve stylu počátku 13. století.[6]

Nejúplněji se dochovaly hospodářské a klášterní budovy.[8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dryburgh Abbey na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Anderson, A.O. et al., ed. Chronicle of Melrose, London, 1936.S. 1150 [dále: Chron. Melrose]
  2. ↑ Chron. Melrose, s. 1152
  3. ↑ a b Dryburgh Abbey (SM90103). portal.historicenvironment.scot [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ DRYBURGH ABBEY (GDL00145). portal.historicenvironment.scot [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Tomb of Sir Walter Scott, King James obelisk, headstone of Field Marshall Earl Haig and memorials in burial ground to the north of Dryburgh Abbey and excluding scheduled monument SM90103, Dryburgh (LB15114). portal.historicenvironment.scot [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Dryburgh Abbey | Canmore. canmore.org.uk [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ PAUL, James Balfour. The Scots peerage : founded on Wood's ed. of Sir Robert Douglas's Peerage of Scotland; containing an historical and genealogical account of the nobility of that kingdom. [s.l.]: Edinburgh : D. Douglas 652 s. Dostupné online. 
  8. ↑ Dryburgh Abbey | Canmore. canmore.org.uk [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Anderson, A.O. et al., ed. Chronicle of Melrose, London, 1936. [Chron. Melrose]
  • Bain, J., ed., Calendar of Documents Relating to Scotland, Edinburgh, 1881-8. [CDS]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]