Operace Aurora

ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.
Komentář: evidentně (strojový) překlad
Operace Aurora
Trváníčerven-prosinec 2009
MístoNelze přesně určit - globální rozšíření
VýsledekDuševní vlastnictví společnosti Google bylo odcizeno [1]
Strany
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké ČínaČína Čína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Aurora byla sérií kybernetických útoků, které jsou nejčastěji připisovány skupině Elderwood se sídlem v Pekingu jež má přímé vazby na Lidovou osvobozeneckou armádu.[2] Veřejnost byla o útocích informována 12. ledna 2010 v příspěvku od Googlu,[1] oznámením, že útoky pocházející z jednoho zdroje, mířené na americké firmy, započaly v červnu roku 2009 a pokračovaly až do prosince téhož roku. [3]

Celá operace byla cílena na desítky společností například: Adobe Systems, [4] Akamai Technologies, [5] Juniper Networks, [6] a Rackspace [7] jež veřejně přiznaly, že byly poškozeny. Dle médií pak i firmy jako Yahoo, Symantec, Northrop Grumman, Morgan Stanley [8] a Dow Chemical [9] patřily mezi poškozené společnosti.

Jako reakci na útoky Google na svém blogu oznámil plány na vydání zcela necenzurované verze svého prohlížeče v Číně. Společnost se dále nechala slyšet, že pokud realizace tohoto plánu nebude čínskou vládou umožněna, bude nucena zcela opustit Čínu a uzavřít své tamní pobočky. [10] Oficiální čínské zdroje uvádí, že toto prohlášení byla součást strategie vlády Spojených států amerických ve snaze vyprovokovat Čínu. [11]

S názvem "Operace Aurora" přišel Dmitri Alperovitch, viceprezident pro výzkum hrozeb pro americkou společnost McAfee, specializující se v bezpečnostním softwaru. Při snaze o odhalení útočníků tým společnosti McAfee objevil slovo „Aurora“ jako součást kódu pocházejícího z útočníkova zařízení. Dále se slovo objevilo v malware, a to hned ve dvou binárních kódech, které McAfee spojovalo s útokem. „Domníváme se, že šlo o interní pojmenování, které útočníci dali této operaci," uvedl ve svém příspěvku George Kurtz, Technologický ředitel pro McAfee. [12]

Podle McAfee bylo primárním cílem útoků získat přístup a případně pozměnit zdrojový kód v těchto high-tech bezpečnostních společnostech. „Verzování byla zcela dostupná" řekl Alperovitch. „Nikdo nikdy nepřemýšlel o jejich zabezpečení, ač jsou korunními klenoty většiny těchto společností v mnoha ohledech - mnohem cennější, než kterákoliv finanční či osobní data, na jejichž ochranu vynaložily spoustu času a energie."

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Květiny ponechané před sídlem společnosti Google v Číně poté, co oznámila, že plánuje zemi opustit

12. ledna 2010 Google na svém blogu přiznal, že se stal obětí kybernetického útoku. Společnost dále uvedla, že útok započal v polovině prosince a pocházel z Číny a cíleno bylo více než 20 dalších společností; jiné zdroje uvádí, že bylo cílem až 34 organizací. [13] V reakci na útok Google přezkoumával své pohledávky v Číně. [14] V ten samý den vydala ministryně zahraničích věcí Spojených států Hillary Clintonová stručné prohlášení, kde Čínu z útoků obvinila a očekává jejich reakci. [15]

13. ledna 2010 zpravodajská agentura All Headline News ohlásila plány Kongresu Spojených států vyšetřit obvinění společnosti Google mluvící o tom, že čínská vláda zneužila jejich platformy pro špionáž na aktivistech za lidská práva. [16]

V Pekingu občané zanechávali před kancelářemi společnosti Google květiny, nicméně ty byly později odstraněny. Čínské bezpečnostní složky svůj čin obhajovaly tvrzením, že šlo o ilegální květinový pomník. Oficiální reakce čínské vlády je stále očekávána, ačkoliv anonymní úředník prohlásil, že Čína shromažďuje více informací týkajících se záměrů společnosti Google. [17]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Operation Aurora na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Dostupné online. 
  2. ↑ Dostupné online. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.darkreading.com. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-11. 
  4. ↑ Dostupné online. 
  5. ↑ www.darkreading.com. Dostupné online. 
  6. ↑ Dostupné online. 
  7. ↑ Dostupné online. 
  8. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-03. 
  9. ↑ www.washingtonpost.com. Dostupné online. 
  10. ↑ Dostupné online. 
  11. ↑ www.ft.com. Dostupné online. 
  12. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-11. 
  13. ↑ www.washingtonpost.com. Dostupné online. 
  14. ↑ Dostupné online. 
  15. ↑ Dostupné online. 
  16. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-28. 
  17. ↑ www.chinadaily.com.cn. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]