Orlice

Tento článek je o řece ve východních Čechách. Další významy jsou uvedeny na stránce Orlice (rozcestník).
Orlice
Orlice ústící do Labe
Orlice ústící do Labe
Základní informace
Délka toku33,1 km
Plocha povodí2036,9[1] km²
Průměrný průtok21,8 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-02-03-001
Zdrojnice
Divoká Orlice, Tichá Orlice
(u Albrechtic nad Orlicí)
50°8′4,2″ s. š., 16°4′8,1″ v. d.
247 m n. m.
Ústí
do Labe v Hradci Králové
50°12′11,6″ s. š., 15°49′29,7″ v. d.
227 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký kraj - Týniště nad Orlicí, Třebechovice pod Orebem, Hradec Králové)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
povodí Orlice (Česko 96,47 %, Polsko 3,53 %)[1]
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlice (německy Adler, polsky Orlica) je řeka ve východních Čechách. Její celková délka činí 32,7 km (od soutoku Divoké a Tiché Orlice), celková plocha povodí měří 2036,9 km²[1], z toho na území Česka připadá 1964,9 km²[1]. Vzniká soutokem dvou zdrojnic – Divoké Orlice dlouhé 99,3 km a Tiché Orlice dlouhé 107,5 km.

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Řeka získává jméno Orlice od soutoku Divoké a Tiché Orlice mezi Žďárem nad Orlicí, Světlou a Albrechticemi nad Orlicí. Protéká obcemi Týniště nad Orlicí, Petrovice, Štěnkov, Třebechovice pod Orebem, Nepasice, Blešno a Svinary. V Hradci Králové se z levé strany vlévá do řeky Labe. Tok řeky Orlice charakterizují četné meandry a slepá ramena. Jde o jeden z mála zachovalých a minimálně narušených vodních toků v Česku.

V roce 2021 byl tok pod Týništěm prodloužen o přibližně půl kilometru, když na něj bylo napojeno odstavené rameno Jordán.[2]

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Zleva – Novoveský potok, Stříbrný potok.

Zprava – Dědina, Cihelnický potok.

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]
Orlice u Třebechovic pod Orebem

Průměrný průtok Orlice u ústí činí 21,8 m³/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Orlice (m³/s) v Týništi nad Orlicí:[3]

Průměrné měsíční průtoky Orlice (m³/s) v Týništi nad Orlicí v roce 2014:[3]

Hlásný profil:[4]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Týniště nad Orlicí 30,9 1554,17 km² 16,50 m³/s 516 m³/s

N-leté průtoky v Týništi nad Orlicí:[4]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 126 244 301 447 516

Využití

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byla na Divoké i Tiché Orlici provozována voroplavba. Tok řeky tvoří základ rozsáhlého přírodního parku Orlice, jehož součástí je i řada chráněných území a přírodních rezervací. Řeka je vhodná pro vodní turistiku, protože je sjízdná v celé své délce od Albrechtic nad Orlicí až po soutok s Labem. V celé své délce 33 km má pouze 3 jezy, které je nutno přenést, proto tato klidně meandrující řeka je poměrně nenáročná a vhodná i pro začátečníky.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Labe a jeho povodí [online]. [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  2. ↑ Eki. Orlice je teď delší. www.raft.cz [online]. Raft.cz, 2021-07-26 [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 84) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Týniště nad Orlicí [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vodácký průvodce - Řeka Orlice [online]. raft.cz [cit. 2010-10-19]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Petr Rybář, Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Hradec Králové: Kruh, 1989. ISBN 80-7031-024-3

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]