Oromové

Oromové
Oromoo
Dívky v různých oromských krojích
Dívky v různých oromských krojích
Populace
26 milionů
Země s významnou populací
EtiopieEtiopie Etiopie: 25 488 344 (sčítání 2007)
KeňaKeňa Keňa:227 674 (sčítání 2009)
AustrálieAustrálie Austrálie2 030
Jazyk(y)
oromština
Náboženství
převážně islám
Příbuzné národy
Afarové, Amharové, Sidamové, Somálci, Tigriňové, Tigrejci

Oromové jsou nejpočetnějším národem Etiopie, jehož obyvatelstvo tvoří asi 80 odlišných etnických skupin. Žijí především na jihu Etiopie a také na severu Keni, podle jiných pramenů i v oblasti celého Afrického rohu.[1]

Mají vlastní jazyk oromštinu, ale ve vyznání jsou značně nejednotní. Převládá však islám.

Původ

[editovat | editovat zdroj]

Oromové hovoří oromštinou, ta se řadí mezi kušitské jazyky z afroasijské jazykové rodiny. Lidé hovořící původní kušitštinou obývali severovýchod a východ Afriky, což dokládají nejstarší historické záznamy. Země Kúšitů, Núbijců nebo starověkých Etiopanů na středním a dolním toku Nilu byla právě domovem lidí hovořící kúšitštinou. Později docházelo k rozptýlení této populace, která se následně rozdělila do několika dalších lingvistických a kulturních skupin. Různé národy, jejichž jazyk patří do kúšitské větve afroasijské jazykové rodiny, dnes obývají severovýchod a východ Afriky. Národ Oromo, jehož jazyk do kúšitské větve řadíme, postupně migroval směrem na jih, poté na východ a západ a obýval značnou část Afrického rohu. Duchovní, kulturní, jazykové rysy Oromů potvrzují, že jsou původními obyvateli Afriky, navíc dochované historické prameny podávají důkaz o jejich existenci ve východní Africe jako společenství fungujícího po tisíce let. Objevila se i ojedinělá tvrzení, která popírají, že by Oromové byly původními obyvateli, podle těchto názorů přišli z Asie přes Madagaskar nebo se na africkou půdu dostali přes Rudé moře.

Pohled Oromů na svou vlastní historii

[editovat | editovat zdroj]

Oromové, jež se považují za státotvorné etnikum, obývají značnou část afrického kontinentu. V samotné Etiopii jsou nejpočetnějším etnikem. Mají své autentické politické a sociální instituce, které rozvíjely během své dlouhověké historie. Vytvořili politický systém zvaný „gadaa“, unikátní demokratické státní zřízení, jež ovlivňuje a řídí každodenní život Oromů ve společnosti narozením počínaje a smrtí konče.

Oromie jako region etiopské federace patří k nejbohatším v oblasti Afrického rohu. Přesto se potýká s chudobou a mnoha problémy, z nichž Oromové viní etiopskou ústřední vládu. Oromie byla Etiopií před více než sto lety kolonizována. Etiopské císařství bylo, podle názoru Oromů, mnohem zaostalejší ve srovnání s jejich tradičním uspořádáním společnosti a jejich vlastními výdobytky. Oromský národ ustrnul ve svém vývoji právě z důvodu podmanění Etiopií, která dále nejevila zájem o rozvoj regionu, oromský lid byl vystaven krutému útisku, vykořisťování, hladomoru a vyhlazování.

Oromský národ byl kolonizován ve 2. polovině 19. století Etiopií s pomocí evropských koloniálních mocností, Evropané zabrali sousední Somálsko, Keňu a Súdán. Případ Oromie je docela speciální, protože jde o jediné území, jež bylo zabráno africkou zemí namísto evropskou mocností. V letech 1870–1900 probíhala kolonizace Oromie, počet obyvatel oromského původu se snížil z 10 na 5 miliónů.[zdroj?] Za vlády etiopských panovníků Jana, Menelika a jejich následovníků bylo s oromským lidem velice krutě zacházeno. Mnoho Oromů bylo zabito armádou a nově usazenými osadníky, jiní zemřeli hladem, kosily je epidemie, nebo byli prodáváni do otroctví. Zbylé obyvatelstvo bylo degradováno do pozice tzv. gabbarů a prakticky se z nich stali nevolníci. Vláda císaře Haileho Selassieho se nesla v duchu předešlých poměrů. Selassie, jež byl u moci v období 1917–1974, vystavil oromský národ dalším diskriminačním opatřením a represím, jejichž cílem bylo trvalé vykořenění oromské kultury a povědomí.

Oromové společně s dalšími utiskovanými etniky vytrvali v boji proti etiopskému režimu, v roce 1974 byl Selassie svržen, nicméně moci ve státě se chopila vojenská junta, která pokračovala ve vykořisťování oromských obyvatel. Značná část padla ve válkách, jež vedla Etiopie proti Eritreji a Somálsku. Řada dalších Oromů zemřela v ulicích měst za éry tzv. Rudého teroru, který byl později rozšířen i do venkovských oblastí. Masakry, doprovázené bombardováním, jejichž účelem bylo usmrcení civilistů, chovaných zvířat, znehodnocení úrody a majetku, donutily mnoho Oromů k opuštění země a hledání útočiště v sousedních státech. Značná část uprchlíků v Africkém rohu je právě oromského původu. Současný režim, v jehož čele stojí Meles Zenawi, působí navenek jako demokratický. Země byla federalizována, avšak veškerou moc má fakticky v rukou právě Zenawi. Prostřednictvím kampaně slibující rozvoj, odškodnění Oromů, značnou míru samosprávy a zlepšení gramotnosti se snaží zakrýt proces de-oromizace a naopak urychlit proces amharizace (Amharové – 2. nejpočetnější etnikum žijící v Etiopii). Většina programů a projektů ve skutečnosti vede k vysídlování Oromů a popírání jejich svobod a lidských práv.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Původní oromské náboženství se nazývá waaqeffanna.[2] Název pochází od slova waaqa, které znamená v oromských jazycích i v somálštině v překladu stvořitel.[3] Vyznavači náboženství waaqeffanna se nazývají waaqeffataa. Základním vyznáním je víra v jediného Boha Waaqa Tokkicha[2] vnímaného jako stvořitele vesmíru.[1]
Důležitou roli v náboženství hrají Ayyaanové, duchovní prostředníci mezi bohem stvořitelem a světem.
Ayyaanové při ceremoniálech vstupují dle víry do některých lidí, poté na základě tohoto vyvolení titulovaní jako Qallu (muži) a Qallitti (ženy). Tito jsou schopni poté dalším lidem i vše, tvorům prostředkovat duchovní ochranu.[1]
Další náboženskou institucí je Quallu (ze slova quall, čistý), jehož členové chrání kulturu a tradice. Vnímají se jako poslové boha Waaqa a působí tak, že jsou spojeni s určitým Ayyaanem a vykonávají rituální činnosti (dalalga).
Waaqeffatové z celého regionu cestují na náboženskou pouť (musejí být ženatí a obřezaní), aby na jejím konci spatřili Abbaa Muudaa, nejvyššího z Qalluů a proroka, jemuž obětují býka. Poutníci povykonání pouti nosí titul džila a jsou pak způsobilí provádět rituály.[1]
Maaram je ženské božstvo oceánu a bohyně plodnosti.
Irreechaa je obřad díkůvzdání na jaře a na podzim.
Zemřelí (jejich duchové zvaní ekeraa) se dle víry setkávají v Iddoo Dhugaa („místo pravdy“).[1]

Dnes se mnoho Oromů hlásí ke křesťanství či islámu, běžná je však také vícečetná náboženská identita, kdy vedle křesťanství či islámu lidé ctí rovněž náboženství waaqeffanna.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Waaqeffanna – náboženství Oromů v Africkém rohu : Náboženský infoservis, 2. 7. 2024
  2. ↑ a b HAVELKA, Ondřej. Méně známá africká náboženství 3/4: východní Afrika [online]. Dingir [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ MOHAMED DIRIYE ABDULLAHI. Culture and Customs of Somalia (Culture and Customs of Africa). [s.l.]: Greenwood Press 234 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-31333-2. S. 65–67. 
  4. ↑ HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 291–309. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Etiopie Etiopie – Je Itjopja federešn dimokrasiawi ripublik – (ET)
Svazové státy Etiopie a jejich hlavní města
kurzívou jsou rozlišena federální města