Ostašov | |
---|---|
Centrum Ostašova | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°9′20″ s. š., 15°55′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 187 (2024)[1] |
Rozloha | 2,13 km²[2] |
Katastrální území | Ostašov na Moravě |
Nadmořská výška | 516 m n. m. |
PSČ | 675 52 |
Počet domů | 47 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Ostašov 7 675 52 Lipník u Hrotovic obec@ostasov.cz |
Starosta | Mgr. Jiří Procházka |
Oficiální web: www | |
Ostašov | |
Další údaje | |
Kód obce | 591335 |
Kód části obce | 113379 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostašov (jinak též Hostašov, dříve i Nová Ves[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 187[1] obyvatel.
Ostašov se nachází necelých 10 km od Třebíče, převážně jihovýchodním směrem, prochází jím silnice z Petrůvek do Lipníka.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Výčapy, Jaroměřice nad Rokytnou, Petrůvky, Lipník a Klučov.
Ze západu na východ vede přes území obce silnice z Petrůvek do Lipníka, podél východní hranice území obce vede užitková silnice do průmyslového areálu ve Dvoře Lhota. Na sever i na jih ze zastavěného území obce vychází užitkové polní cesty na jih i na sever.
Většina území obce je využívána zemědělsky, na západním okraji území obce se však nachází lesy Tála a Bařina a severněji i Studenčný. Těsně za severní hranicí území obce se nachází velký Horní les, který se už nachází pod Klučovskou horou. Mírně zalesněná je i oblast na jihu území obce u rybníka Panenka, těsně za jižní hranicí obce je les Brda. Malá lesní školka se nachází i těsně za severním okrajem zastavěného území obce. Na východním okraji zastavěného území obce se nachází malý zemědělský areál.
Na severním okraji zastavěného území obce se nachází rybník Louže, z kterého vytéká zatravněná část potoka Brda, která na západním okraji území obce již teče po povrchu dále na jih a tvoří velkou část západní hranice území obce. Na jihozápadním okraji území obce se do potoka Brda vlévá nepojmenovaný potok, který vytéká z rybníka Panenka a tvoří část jižní hranice území obce.
Území obce je poměrně rovinaté, nadmořská výška se pohybuje mezi cca 500 a 525 metry nad mořem, nejvyšším bodem je Hanákův kopec (529 m) východně od zastavěného území obce. Těsně za severním okrajem území obce se nachází nepojmenovaný vrchol v Horním lese.
Zastavěná část území obce se nachází na západním okraji území obce, severně od obce stojí malá samota s několika domy.
U rybníka Louže se nachází významný strom Lípa svobody a demokracie.[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1716, kdy byla založena Františkem Josefem, svobodným pánem z Ostašova (a po něm i pojmenována) na místě dříve zaniklé vesnice Lhota.[4]
Ostašov byl dlouhou dobu spojen s Lipníkem, v roce 1637 získal Lipník Ondřej z Ostašova a pak získal panství Mikuláš z Ostašova a posléze Jan Baptista z Ostašova. Po něm získala panství jeho sestra Anna, soudil se s ní však její bratr Ondřej Křištof z Ostašova a majetky mu byly přiděleny, jeho synové pak v roce 1760 prodali panství Rudolfovi Chotkovi. V roce 1836 pak získal statek v Lipníku Jiří Šimon, ten pak v roce 1847 spojil panství hrotovické a myslibořické.[6] Jeho dcera pak byla nucena prodat spojená panství Antonu Dreherovi z Vídně.[7]
V roce 1960 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů, roku 1974 byl postaven kulturní dům a v roce 1978 pak nová hasičská zbrojnice.[8] V roce 2016 byl obci udělen znak a prapor.[9]
Do roku 1849 patřil Ostašov do myslibořického panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, mezi lety 1938 a 1935 do okresu Moravské Budějovice a pak od roku 1945 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřil Ostašov pod Lipník a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Lipník, následně se obec osamostatnila.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 189 | 168 | 164 | 176 | 164 | 175 | 184 | 175 | 185 | 164 | 146 | 140 | 131 | 139 |
V listopadu 2016 rezignovalo 3 ze 7 zastupitelů obce a obec tak byla nucena na únor vyhlásit nové volby do zastupitelstva obce.[12] Volby pak proběhly 4. února 2017.[13]
2006[14] | 2010[15] | 2013[16] | 2017[17] | 2021[18] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (40,78 %) | ČSSD (34,11 %) | ČSSD (26,96 %) | ANO (23,17 %) | ANO (34,09 %) |
2. | ODS (22,36 %) | ODS (20,0 %) | ANO 2011 (20,22 %) | ČSSD (13,41 %) | SPOLU (23,86 %) |
3. | KSČM (15,78 %) | TOP 09 (11,76 %) | KSČM (16,85 %) | KSČM (13,41 %) | SPD (15,9 %) |
účast | 69,09 % (76 z 110) | 78,90 % (86 z 109) | 75,42 % (89 z 118) | 70,69 % (82 z 116) | 84,26 % (91 z 108) |
1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[19] | SV (27,77 %) | 4KOALICE (25 %) | ODS (19,44 %) | 36,11 % (39 z 108) |
2004[20] | SNK (26,66 %) | ODS (23,33 %) | KSČM (23,33 %) | 28,57 % (30 z 105) |
2008[21] | ČSSD (38,59 %) | KSČM (21,05 %) | ODS (17,54 %) | 51,82 % (57 z 110) |
2012[22] | ČSSD (29,09 %) | KSČM (18,18 %) | Pro Vysočinu (10,9 %) | 50,86 % (59 z 116) |
2016[23] | ČSSD (16,32 %) | SPD+SPO (16,32 %) | ODS (12,24 %) | 43,75 % (49 z 112) |
2020[24] | ANO (20 %) | ČSSD (15 %) | SPD (13,33 %) | 56,88 % (62 z 109) |
2024[25] | ANO (41,66 %) | ODS+TOP 09+STO (20 %) | SPD+Trikolora+PRO (18,33 %) | 56,07 % (60 z 107) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (25 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (17 hlasů). Volební účast byla 77,78 %, tj. 91 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (52 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (36 hlasů). Volební účast byla 75,86 %, tj. 88 ze 116 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (8 hlasů). Volební účast byla 77,88 %, tj. 88 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (40 hlasů). Volební účast byla 81,98 %, tj. 91 ze 111 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (34 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (24 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (19 hlasů). Volební účast byla 86,92 %, tj. 93 ze 107 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (48 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů). Volební účast byla 85,19 %, tj. 92 ze 108 oprávněných voličů.[28]