Otodus
 OtodusStratigrafický výskyt: paleocén až miocén | |
|---|---|
 Zuby druhu Otodus obliquus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | paryby (Chondichthyes) |
| Nadřád | žraloci (Selachimoha) |
| Řád | obrouni (Lamnifomes) |
| Čeleď | Otodontidae |
| Rod | Otodus Agassiz, 1843 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otodus je vyhynulý rod obrounovitého žraloka, který žil od paleocénu po miocén. Jméno pochází ze řeckých slov ὠτ (ucho) a ὀδούς (zub).
Objevy
[editovat | editovat zdroj]Fosilie byly vykopány v Africe, Evropě, Asii (včetně Japonska) a Severní Americe, což značí kosmopolitní distribuci.
Tento rod žraloka je znám z fosilních zubů a zkamenělých center obratlů. Podobně jako u jiných žraloků, i u rodu Otodus byla kostra tvořená chrupavkou a ne kostmi. Ta se rozpadá, a proto fosilní záznamy celých koster nejsou dobře zachovány. Zuby tohoto žraloka byly velké, s trojúhelníkovou korunou, hladkými hranami a vyvinuly se boční hroty. Na základě fosilních důkazů se zdá, že to byl velmi velký žralok. Největší zuby měří přibližně 104 mm a středy obratlů přes 12,7 cm. Takový žralok by dosahoval nejmenších rozměrů 9,1 metru a nejvíce 12,2 metrů. Byl vrcholovým predátorem, lovil pravděpodobně mořské savce, velké kostnaté ryby a jiné druhy žraloků.
Z rodu Otodus se nejspíše vyvinul rod Carcharocles. Důkazy poskytly fosilní zuby, přechodné fosilie. Ty byly objeveny v sedimentech řeky Potomac v Marylandu, v ypreských jílech v Belgii a na západě Kazachstánu a velmi se podobají zubům rodu Otodus. Nejsou však hladké, ale mírně zoubkované. Na základě podporované teorie se rod Otodus vyvinul až k druhu Otodus aksuaticus a z něj vzešla linie rodu Carcharocles.[1] Novější studie proto naznačují, že aby byl rod Otodus monofyletický, musí zahrnovat i příslušníky rodu Carcharocles.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otodus na anglické Wikipedii.
- ↑ Kenshu Shimada, Harry M. Maisch IV, Victor J. Perez, Martin A. Becker & Michael L. Griffiths (2022). Revisiting body size trends and nursery areas of the Neogene megatooth shark, Otodus megalodon (Lamniformes: Otodontidae), reveals Bergmann’s rule possibly enhanced its gigantism in cooler waters. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2032024
- ↑ SHIMADA, Kenshu; CHANDLER, Richard E.; LAM, Otto Lok Tao. A new elusive otodontid shark (Lamniformes: Otodontidae) from the lower Miocene, and comments on the taxonomy of otodontid genera, including the ‘megatoothed’ clade. Historical Biology. 2017-07-04, roč. 29, čís. 5, s. 704–714. Dostupné online [cit. 2022-09-21]. ISSN 0891-2963. DOI 10.1080/08912963.2016.1236795. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otodus na Wikimedia Commons 
Taxon Otodus ve Wikidruzích
