Otročiněves
| Otročiněves | |
|---|---|
 Náves s kapličkou a rybníkem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Beroun |
| Obec s rozšířenou působností | Beroun (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′50″ s. š., 13°58′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 511 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,26 km²[2] |
| Katastrální území | Otročiněves |
| Nadmořská výška | 312 m n. m. |
| PSČ | 267 03 |
| Počet domů | 166 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Otročiněves 34 267 03 Hudlice otrocineves@iol.cz |
| Starosta | Josef Šinkner |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Otročiněves | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 531669 |
| Kód části obce | 116718 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Otročiněves se nachází v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Berouna. Protéká jí Habrový potok, který se v Nižboru vlévá do Berounky. V obci žije 511[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název Otročinaves označoval ves, která byla majetkem osoby jménem Otróčě. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Otrocynyewsy (1037/1055), Otrocynyewes (1205), Hroczinawes (1389), Otrocžinowes (1651, 1654, 1785), Otrotschin, Otročino nebo Otročinowes (1845) a Otročín (1854).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle Kosmovy kroniky proradní Vršovci pod záminkou společného lovu vylákali přemyslovského knížete Jaromíra. Při hostině na usmířenou se však opili, rozvášněni se vrhli na svého panovníka, přivázali ho k pohanskému dubu a bavili se tím, že po něm stříleli šípy. Ve chvíli nejvyšší úzkosti přispěchal knížeti na pomoc věrný myslivec Hovora, který přivedl ozbrojené družiníky. Z vděčnosti za zázračné vyváznutí nechal Jaromír nad pařezem poraženého obětního dubu postavit kapli k poctě svého patrona svatého Jana Křtitele. Soudí se, že se tak stalo roku 1005. Ke kapli přidělil strážníky z Otročiněvsi.
Antonín Profous uvádí první písemnou zmínku o vesnici z roku 1035/1055.[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Otročiněves byla založena v záhybu Habrového potoka, novější výstavba pak prudce stoupá po úbočí Hudlické hory (522 metrů nad mořem), na jejímž úbočí se nachází opuštěný areál bývalého železnorudného dolu a odpadní výsypka. Kolem areálu dolu byla vystavěna dělnická kolonie Na Černidlech, která částečně stavebně splynula s Novým Jáchymovem. Hranice katastrálního území Otročiněvsi sleduje údolí Habrové potoka. Při horním toku je ukončen hranicí fotbalového hřiště Nového Jáchymova, na dolním toku končí před Stradonickými rybníky. Území odvodňuje Habrový potok, který se zprava vlévá do Berounky.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
- 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[7]
- 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Beroun[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Otročiněves (659 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: doly na železnou rudu Pražské železářské společnosti, 5 hostinců, kapelník, 2 koláři, konsum Včela, kovář, mlýn, obuvník, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Otročiněves, trafika, 2 truhláři.[10]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí vede silnice III/2366 z Nižbora do Hudlic a silnice III/2367 z Otročiněves do Nového Jáchymova. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V roce 2011 do obce vedly autobusové linky Beroun – Kublov – Branov (v pracovních dnech pět spojů, o víkendu tři spoje) a Beroun – Nový Jáchymov (v pracovních dnech deset spojů, (dopravce PROBO BUS).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Otročiněves, s. 309.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 973. (česky, německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otročiněves na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Otročiněves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
