Otto Frank
| Otto Frank | |
|---|---|
.jpg) Otto Frank (1961) | |
| Rodné jméno | Otto Heinrich Frank |
| Narození | 12. května 1889 Frankfurt nad Mohanem, Německé císařství |
| Úmrtí | 19. srpna 1980 (ve věku 91 let) Birsfelden |
| Příčina úmrtí | rakovina prostaty |
| Pohřben/a | Basilej, Švýcarsko |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | lajtnant (leutnant) |
| Doba služby | 1915–1918 |
| Sloužil | Německé císařství |
| Složka | Německá císařská armáda |
| Války | první světová válka |
|
| |
| Občanství | německé (odebráno) švýcarské |
| Bydliště | Amsterdam (do 20. století) Frankfurt nad Mohanem Basilej |
| Alma mater | Univerzita Heidelberg |
| Povolání | obchodník s kořením[1] |
| Manžel/ka | Edith Frank (1925–1945) Elfriede Geiringer (1953–?) |
| Děti | Margot, Anne |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otto Frank, rodným jménem Otto Heinrich Frank (12. května 1889 Frankfurt nad Mohanem – 19. srpna 1980 Basilej)[2] byl německý obchodník, který později žil v Nizozemsku a Švýcarsku. Byl otcem Anny a Margot Frankových a manželem Edith Frank a jako jediný z rodiny přežil holokaust. Po Annině smrti zdědil její rukopisy, v roce 1947 zařídil vydání jejího deníku pod názvem Het Achterhuis a dohlížel na jeho divadelní i filmovou adaptaci.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Frank pracoval v bance, kterou původně vedl jeho otec a kterou následně zdědil spolu se svými bratry, až do jejího krachu na počátku 30. let. V den svých 36. narozenin, 12. května 1925, se v Cáchách oženil s Edith Holländer, dědičkou podniku na výrobu kovového šrotu a průmyslových potřeb. Edith bylo v době svatby 25 let. Jejich starší dcera Margot se narodila 16. února 1926, mladší dcera Anne pak 12. června 1929.[3] Edith zemřela 6. ledna 1945 v Auschwitzu na následky hladu a nemocí. Koncem října 1944 byly Margot a Anne převezeny z Auschwitzu do koncentračního tábora Bergen-Belsen,[4] kde zemřely na tyfus[nepřesný odkaz].[5][6]
V roce 1953 se oženil s Elfriede Markovits, která přežila holokaust a která mu pomáhala v Nadaci Anne Frankové, kterou založil o deset let později.[7] Dcera Elfriedy Markovits, Eva Schloss, je přeživší holokaustu, mírovou aktivistkou a mezinárodní řečnicí.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Frank na anglické Wikipedii.
- ↑ Carol Ann Lee. The Hidden Life of Otto Frank. [s.l.]: Harper Collins, 2003. Dále jen „Lee“.
- ↑ Otto Frank. Encyclopædia Britannica [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Lee, s. 8–9.
- ↑ VON BENDA-BECKMANN, Bas. Na het Achterhuis. Anne Frank en de andere onderduikers in de kampen. Amsterdam: Querido, 2020. ISBN 978-9021423920. S. 217.
- ↑ MÜLLER, Melissa. Anne Frank: The Biography (původním názvem: Das Mädchen Anne Frank). New York: Henry Holt and Company, 1999. ISBN 978-0747545231. OCLC 42369449 S. 261.
- ↑ LINDWER, Willy. The Last Seven Months of Anne Frank. Nizozemsko: Gooi & Sticht, 1988. ISBN 978-0-385-42360-1. S. 74.
- ↑ Foundation. www.annefrank.ch [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online.
- ↑ A Historic Evening With Anne Frank's Stepsister Eva Schloss. Northrop [online]. 2019-10-27 [cit. 2023-05-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Frank na Wikimedia Commons
