Otto Toeplitz | |
---|---|
Narození | 1. srpna 1881 Vratislav |
Úmrtí | 15. února 1940 (ve věku 58 let) Jeruzalém |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře (31°46′26″ s. š., 35°14′35″ v. d.) |
Národnost | Židé |
Alma mater | Vratislavská univerzita (do 1905) Univerzita v Göttingenu |
Povolání | matematik, historik matematiky a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Göttingenu (1906–1913) Kielská univerzita (1913–1928) Univerzita v Bonnu (1928–1935) Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (1939–1940) |
Děti | Uri Toeplitz |
Rodiče | Emil Toeplitz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otto Toeplitz (1. srpna 1881 Vratislav, Německé císařství – 15. února 1940 Jeruzalém, Britský mandát Palestina)[1] byl německý matematik. Pracoval především v oborech funkcionální analýzy a lineární algebry.
Zpočátku se zabýval zejména algebraickou geometrií, později, pod vlivem Davida Hilberta, spektrální teorií, která vzešla z Hilbertova práce v oblasti integrálních rovnic a dalšími metodami rodící se funkcionální analýzy. Známá je také jeho práce v oblasti kvadratických forem.[1]
Je po něm pojmenováno několik matematických vět a konceptů. V lineární algebře jsou to zejména Toeplitzova matice a Silvermanova-Toeplitzova věta, ve funkcionální analýze pak Toeplitzova algebra, Hellingerova-Toeplitzova věta a Calderónův-Toeplitzův operátor.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Toeplitz na slovenské Wikipedii.