Ovadja Josef | |
---|---|
Rabi Josef na fotografii z roku 2007 | |
Narození | 23. září 1920 (11. tišri 5681) Bagdád, Irácké království |
Úmrtí | 7. října 2013 (3. chešvanu 5774) (ve věku 93 let) Hadassah Ein Karem Hospital nebo Jeruzalém |
Povolání | rabín, posek a dajan |
Denominace | judaismus |
Hlavní působiště | Jeruzalém |
Vzdělání | Porat Josef Ezra Atija |
Významná díla | Jabia' omer, Jechave da'at, Jalkut Josef |
Ocenění | Izraelská cena (1970) |
Manželka |
|
Děti |
|
Pohřben | hřbitov v Sanhedrii |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ovadja Josef (23. září 1920 – 7. října 2013[1]) byl izraelský vrchní rabín, duchovní vůdce strany Šas a uznávaná halachická autorita. Byl nositelem státní Izraelské ceny z roku 1970. Působil též jako předseda Nejvyššího rabínského soudu.[2]
V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců deníku Ynet zvolen 23. největším Izraelcem všech dob.[3]
Ovadja Josef byl jednou z největších halachických autorit své doby. Obecně měl sklon rozhodovat raději mírně než přísně. Mezi jeho rozhodnutí patřilo například povolení znovu se provdat manželkám, jejichž muži byli nezvěstní a právně tedy manželství trvalo. Josef také umožnil prohlásit za židy perzekvované černé židy z Etiopie, což vedlo k jejich převodu do Izraele.
Na konci života, pravděpodobně pod vlivem stáří a izolace od každodenního dění, začal na sebe upozorňovat různými extrémními výroky. Pozdvižení způsobily jeho komentáře k holocaustu, sionismu, aškenázským Židům, politickým představitelům a různým událostem, apod.[4] Prohlásil například, že „holocaust a současný antisemitismus jsou Boží tresty za hříchy Židů.“[5] Okomentoval však i přírodní katastrofy, jako byla tsunami v Indonésii v prosinci 2004 či hurikán Katrina a následné záplavy v New Orleans v srpnu 2005; ty byly podle něj příčinou, že „lidé nestudují Tóru, a že USA podporují evakuaci židovských osad v pásmu Gazy.“[5]
Značný rozruch světových médií a ostrou kritiku způsobila Josefova tradiční večerní modlitba z 28. srpna 2010, přenášená armádním rozhlasem.[6] V té si rabín vypůjčil slova z modlitby ke svátku Roš ha-šana, „nechť jsou naši nepřátelé a protivníci zničeni,“ a upravil je.[7] Doslova uvedl: „Ať všichni zlí, kteří nenávidí Izrael, jako je Abú Mázen[pozn 1] a všichni Palestinci, zmizí z našeho světa. Ať je stihne mor!“ Jeho slova vyvolala o to větší odezvu, že byla pronesena pouhých několik dní před obnovením mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinskou autonomií.[8] V listopadu téhož roku vyjádřil svůj názor k poslání gójů, když uvedl: „Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst.“[9]
Josef podporoval aliju Etiopských Židů (Beta Israel) do Izraele v 70. letech[10] a mnohokrát se od té doby postavil na jejich obranu,[11] přestože z genetického hlediska Falášové vůbec nejsou Židé.[12][13][14] Rovněž tak ale podpořil mírový proces, když 27. října 1999 prohlásil: „Lidský život je posvátnější než půda a je legitimní se vzdát některých částí Erec Jisra'el, pokud to zachrání lidské životy.“[15]
V květnu 2012 údajně vyzval židovské lékaře, aby o sobotách neposkytovali pomoc nežidovským pacientům, což je ovšem doloženo jen prameny arabské a íránské provenience.[16]
Jeho pohřeb 7. října 2013 večer byl s účastí přibližně 800 tisíc lidí největším pohřbem v dějinách Izraele a zřejmě i v židovských dějinách vůbec.[17]
Sefardští vrchní rabíni Izraele | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jicchak Nisim |
1973–1983 Ovadja Josef |
Nástupce: Mordechaj Elijahu |