Oxid měďný | |
---|---|
Práškový oxid měďný | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid měďný |
Anglický název | Copper(I) oxide |
Německý název | Kupfer(I)-oxid |
Sumární vzorec | Cu2O |
Vzhled | hnědočervený krystalický prášek |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1317-39-1 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 215-270-7 |
PubChem | 10313194 |
Číslo RTECS | GL8050000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 143,091 g/mol |
Teplota tání | 1 235 °C |
Teplota rozkladu | 1 800 °C (odštěpuje kyslík) |
Hustota | 6,0–6,15 g/cm³ |
Index lomu | nD= 2,705 |
Tvrdost | 3,5–4 |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | kyselina chlorovodíková roztok amoniaku roztok NH4Cl |
Součinitel tepelné vodivosti | 6,28 Wm−1K−1 (0 °C) 7,117 W m−1 K−1 (100 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | −2,325×10−6 cm3g−1 |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −167 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 392 J/g |
Standardní molární entropie S° | 93,2 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −146 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,445 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
R-věty | R22, R50/53 |
S-věty | (S2), S22, S60, S61 |
NFPA 704 | 0
2
1
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid měďný (Cu2O) je jedním ze tří oxidů mědi. V přírodě se vyskytuje jako červený minerál kuprit. Vzniká zahříváním mědi na vzduchu nebo v proudu kyslíku. Pro jeho vznik stačí nižší teplota než v případě oxidu měďnatého.[1] Lepší metodou přípravy je redukce alkalických roztoků měďnatých solí hydrazinem nebo cukrem.