Oxid uraničitý

Oxid uraničitý
Vzhled
Vzhled
Obecné
Systematický názevOxid uraničitý
Anglický názevUranium dioxide
Německý názevUran(IV)-oxid
Sumární vzorecUO2
Vzhledhnědočerná práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1344-57-6
PubChem10916
Číslo RTECSYR4705000
Vlastnosti
Molární hmotnost270,028 g/mol
Teplota tání2 865 °C
Hustota10,95 g/cm3
Tvrdost6
Součinitel tepelné vodivosti9,80 Wm−1K−1 (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita109,83×10−6 cm3g−1
Měrný elektrický odpor380 Ώm (100 °C)
5 Ώm (500 °C)
Struktura
Krystalová strukturakrychlová plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížkya=546,8 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 085 kJ/mol
Standardní molární entropie S°77,03 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1 032 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,235 5 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR26/28, R33, R51/53
S-věty(S1/2), S20/21, S45, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid uraničitý neboli smolinec, (UO2) je chemická sloučenina kyslíku s uranem, který v něm má oxidační číslo IV. Peletky z této látky (viz obrázek) se využívají jako palivo v reaktorech jaderných elektráren.[2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Uranium dioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ ENERGIE, Svět. Palivo - Elektrárny - Svět energie.cz. www.svetenergie.cz [online]. [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Oxid americičitý (AmO2) • Oxid uhličitý (CO2) • Oxid ceričitý (CeO2) • Oxid chloričitý (ClO2) • Oxid chromičitý (CrO2) • Oxid dusičitý (NO2) • Oxid germaničitý (GeO2) • Oxid hafničitý (HfO2) • Oxid neptuničitý (NpO2) • Oxid olovičitý (PbO2) • Oxid manganičitý (MnO2) • Oxid molybdeničitý (MoO2) • Oxid osmičitý (OsO2) • Oxid platiničitý (PtO2) • Oxid plutoničitý (PuO2) • Oxid protaktiničitý (PaO2) • Oxid rheničitý (ReO2) • Oxid rutheničitý (RuO2) • Oxid seleničitý (SeO2) • Oxid křemičitý (SiO2) • Oxid siřičitý (SO2) • Oxid telluričitý (TeO2) • Oxid thoričitý (ThO2) • Oxid cíničitý (SnO2) • Oxid titaničitý (TiO2) • Oxid wolframičitý (WO2) • Oxid uraničitý (UO2) • Oxid vanadičitý (VO2) • Oxid zirkoničitý (ZrO2)