Ozimek

Ozimek
Visutý most a areál železáren
Visutý most a areál železáren
Ozimek – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíOpolské
OkresOpolí
GminaOzimek
Ozimek
Ozimek
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,25 km²
Počet obyvatel8 603
Hustota zalidnění2647 obyv./km²
Etnické složeníSlezané, Němci, Poláci a další
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni a další
Správa
StarostaMirosław Wiszołek
Vznik1762
Oficiální webwww.ozimek.pl
Adresa obecního úřaduKsiędza Jana Dzierżona 4b
46-040 Ozimek
Telefonní předvolba+48 77
PSČ46-040
Označení vozidelOPO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evangelický kostel

Ozimek (německy Malapane) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Opolí, sídlo gminy Ozimek. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Malá Pěna necelých dvacet kilometrů východně od Opolí. Z geomorfologického hlediska se rozkládá na Opolské planině, která je součástí Slezské nížiny, a je obklopeno Stobravsko-turavskými lesy (Lasy Stobrawsko-Turawskie). Ke konci roku 2019 čítalo 8 603 obyvatel.[1]

Dějiny obce sahají k roku 1754, kdy zde byl na podnět pruského krále Fridricha II. Velikého spuštěn provoz první státní železárny v nově nabytém Pruském Slezsku. Stavba železárny započala v roce 1753 a závod byl pojmenován Eisenhüttenwerk Malapane podle německého jména řeky Malé Pěny, na jejímž břehu se rozkládal. Naopak polský název Ozimek je odvozen od příjmení majitele mlýna, který se dříve na tomto místě nacházel a byl pro potřeby výstavby hutnického areálu odkoupen a zbořen. Na území gminy, asi šest kilometrů od Ozimku, se nachází obec Fridrichův Hradec (Friedrichsgrätz/Grodziec), kterou v roce 1752 založili potomci českých a moravských exulantů. Ti se významně na stavbě a provozu železárny podíleli.[2] V roce 1762 začala výstavba první dělnické kolonie podél dnešní ulice Wyzwolenia, která dostala jméno Hüttendorf. Časem se huť Malapane rozrostla o pomocné závody v sousedních obcích Jedlitz/Jedlice, Dembiohammer/Dębska Kuźnia a Krascheow/Krasiejów.

V hornoslezském plebiscitu 1921 se 84 % obyvatel osady Malapane a 89 % obyvatel Hüttendorfu vyslovilo pro setrvání v Německu.[3] Obě obce byly administrativně sloučeny v roce 1924 pod názvem Malapane.

Po druhé světové válce se celá oblast někdejšího Pruského Slezska stala na základě rozhodnutí Velké trojky součástí socialistického Polska. Obec dostala polské pojmenování Ozimek, v roce 1954 byla povýšena na sídlo městského typu a v roce 1962 na město. Železárny byly znárodněny jakožto Huta Małapanew a zaznamenaly novou éru rychlého rozvoje, v 70. letech zaměstnávaly na 7 000 dělníků. Na rozdíl od mnoha jiných podniků těžkého průmyslu v regionu přetrvaly ekonomickou transformaci po roce 1989 a dodnes jsou nejvýznamnějším hospodářským subjektem ve městě.

Národnosti

[editovat | editovat zdroj]

Etnicky smíšená oblast Opolska nebyla po druhé světové válce podrobena příliš důslednému odsunu německého obyvatelstva, ale zdejší česká menšina byla Poláky za svých domovů vyhnána.[2] Při sčítání lidu v roce 2011 se 15,6 % obyvatel gminy Ozimek přihlásilo k německé národnosti.[4] Přesto místní zastupitelstvo, ve kterém politická reprezentace německé menšiny měla jen 6 z 21 křesel, zamítlo v roce 2013 návrh na zavedení němčiny jako druhého úředního jazyka, jak je tomu v sousedních gminách Kolonowskie, Turawa nebo Dobrodzień.[5]

Ozimek také leží v oblasti s vysokým zastoupením slezské národnosti. Podrobná data nejsou dostupná, ale v celém okrese Opolí, k němuž město patří, se k ní v roce 2011 hlásilo 20,3 % obyvatel.[6]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ozimek leží na trase státní silnice č. 46 spojující Opolí a Čenstochovou, a také na železniční trati Opolí – Tarnovské Hory/Lubliniec.

V jízdním řádu 2019/2020 zde stavěly osobní vlaky z Opolí do stanice Zawadzkie a dva vybrané rychlíky VratislavVaršava. Příměstskou dopravu zajišťuje dopravce PKS Opole.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Statistické údaje GUS k 31. 12. 2019
  2. a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. O kolonistech v exulantské kolonii Friedrichův Hradec v pruském Slezsku. [s.l.]: [s.n.], 2017. 254 pages s. ISBN 80-7017-245-2. OCLC 1111090603 
  3. Výsledky plebiscitu podle obcí, Stefan Dziewulski 1922, s. 37
  4. Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015. www.vdg.pl [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-18. 
  5. Portál Němců v Polsku: „Zastupitelé gminy Ozimek proti vůli obyvatel sedmi obcí“, 24.1.2013. www.vdg.pl [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-22. 
  6. Spolek osob slezské národnosti: Slezská národnost v okresech podle GUS, 26.7.2013. slonzoki.org [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. 
  7. Video na YouTube (anglicky)
  8. Konietzko-Meier, D.; et al. (2024). I believe I can fly… New implications for the mode of life and palaeoecology of the Late Triassic Ozimek volans based on its unique long bone histology. Palaeontology. 67 (3): e12715. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12715

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]