Předseda vlády Indie

Předseda vlády Indie
भारत का प्रधानमन्त्री
Úřadující
Naréndra Módí
od 26. května 2014
OsloveníThe Honourable (doslova ctihodný)
pan premiér (neformálně)
Jeho Excelence (diplomaticky)
SídloNové Dillí, Dillí, Indie
Nominujeposlanci Sněmovny lidu
Jmenujeprezident Indie
na základě konvence, založené na schopnosti jmenovaného získat důvěru ve Sněmovně lidu
První ve funkciDžaváharlál Néhrú
Vytvoření15. srpna 1947
Webová stránkahttps://www.pmindia.gov.in/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předseda vlády Indie (hindsky भारत का प्रधानमन्त्री, Bhárat ké pradhánmantrí) je hlavou vlády Indické republiky.[1][2] Výkonná moc náleží předsedovi vlády a jím vybrané vládě (Rada ministrů),[2][3][4] přestože nominální hlavou výkonné moci je prezident.[1][2][3][4][5] Předseda vlády je často vůdcem strany nebo koalice, která má většinu v dolní komoře parlamentu, Sněmovně lidu,[4] která je hlavním zákonodárným orgánem v Indické republice.[1]

Předsedu vlády jmenuje prezident; předseda vlády však musí mít důvěru většiny poslanců Sněmovny lidu, kteří jsou voleni každých pět let v přímých volbách, jinak předseda vlády odstoupí. Předseda vlády může být poslancem Shromáždění lidu nebo Sněmovny států, horní komory parlamentu. Předseda vlády kontroluje výběr a odvolávání členů vlády; a přidělování postů členům ve vládě.

Nejdéle sloužícím premiérem byl Džaváharlál Néhrú, který byl zároveň prvním předsedou vlády a jehož funkční období trvalo 16 let a 286 dní. Po něm následovalo krátké premiérské období Lál Bahádura Šastrího a 11 a 4 roky trvající funkční období Indiry Gándhíové. Po zavraždění Indiry Gándhíové se vlády ujal její syn Rádžív Gándhí, a to až do roku 1989, kdy začalo desetiletí s šesti nestabilními vládami. Následovala celá funkční období Atala Bihárího Vádžpejího, Manmóhana Singha a Naréndry Módího. Módí je čtrnáctým a současným předsedou vlády, ve funkci je od 26. května 2014.

Po skončení funkčního období

[editovat | editovat zdroj]

Bývalí předsedové vlád mají nárok na bungalov[6][7] a na stejné zázemí, jaké mají ministři ve funkci,[6] včetně čtrnáctičlenného sekretariátu, po dobu pěti let, na náhradu výdajů na úřad, na šest vnitrostátních letenek ročně a na bezpečnostní ochranu ze strany ozbrojených sil a policie stanovenou zákonem.[6][7]

Kromě toho jsou bývalí předsedové vlád na sedmém místě indického žebříčku precedence.[8][9] Jako bývalý poslanec parlamentu pobírá předseda vlády po odchodu z funkce rovněž důchod. V roce 2015 pobíral bývalý poslanec parlamentu minimální důchod ve výši 20 000 ₹ (přibližně 5 700 Kč) měsíčně, plus – pokud byl poslancem déle než pět let – 1 500 ₹ (přibližně 430 Kč) za každý odsloužený rok.[10]

Někteří předsedové vlád udělali významnou kariéru i po skončení svého mandátu, například H. D. Dévé Gauda, který zůstal poslancem Sněmovny lidu až do roku 2019, a Manmóhan Singh, který je nadále poslancem Sněmovny států.[11][12]

Smrt

[editovat | editovat zdroj]

Předsedové vlád mají státní pohřeb. Je zvykem, že státy a svazová teritoria vyhlašují při příležitosti úmrtí bývalého předsedy vlády den smutku.[13]

Připomínka

[editovat | editovat zdroj]
Tělo zesnulého premiéra P. V. Narasimhy Raoa, zahalené do vlajky Indické republiky, nesené příslušníky armády, námořnictva a letectva na letišti v Dillí na cestě do Hajdarábádu ke kremaci (24. prosinec 2004)

Po indických předsedech vlád je pojmenováno několik institucí. Datum narození Džaváharlála Néhrúa se v Indii slaví jako den dětí. Předsedové vlád jsou také připomínáni na poštovních známkách několika zemí.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prime Minister of India na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c PILLAY, Anashri. Cambridge Companion to Comparative Constitutional Law. Příprava vydání Roger Masterman, Robert Schütze. [s.l.]: Cambridge University Press, 2019. ISBN 978-1-107-16781-0. DOI 10.1017/9781316716731. Kapitola The Constitution of the Republic of India, s. 146–147. 
  2. ↑ a b c DAM, Shubhankar. The Oxford Handbook of the Indian Constitution. Příprava vydání Sujit Choudhry, Madhav Koshla, Pratap Bhanu Mehta. Oxford a New York: Oxford University Press, 2016. ISBN 978-0-19-870489-8. Kapitola Executive, s. 307. 
  3. ↑ a b MAJEED, Akhtar. Constitutional Origins, Structure, and Change in Federal Countries. Příprava vydání John Kincaid, G. Alan Tarr. I. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2005. ISBN 0-7735-2849-0. Kapitola Republic of India, s. 180, 185, 207. 
  4. ↑ a b c list of prime ministers of India [online]. Encyclopædia Britannica, Inc. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ SINGH, Nirvikar. Markets, Governance, and Institutions: In the Process of Economic Development. Příprava vydání Ajit Mishra, Tridip Ray. [s.l.]: Oxford University Press, 2018. ISBN 978-0-19-881255-5. Kapitola Holding India Together: The Role of Institutions of Federalism, s. 300–323, 326. 
  6. ↑ a b c SAHGAL, Priya. Former presidents, prime ministers enjoy benefits at taxpayers expense. India Today [online]. 2004-06-07 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Perks for life. The Hindu [online]. The Hindu Group, 2016-07-11 [cit. 2022-11-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Order of Precedence [online]. Sněmovna států [cit. 2022-11-16]. Dostupné v archivu. 
  9. ↑ Table of Precedence [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné v archivu. 
  10. ↑ Government moves to double MPs’ salary to Rs 2.8 lakh a month, hike pensions. The Indian Express [online]. 2015-12-25 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ Lok Sabha election results 2019: Former Prime Minister Deve Gowda loses to BJP’s GS Basavaraju in Tumkur [online]. 2019-05-23 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ Congress to move Manmohan Singh from Assam. The Hindu [online]. 2019-05-19 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ Atal Bihari Vajpayee's demise: Several states declare public holiday. The Times of India [online]. 2018-08-17 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]