![]() | |
---|---|
![]() pačervor rodu Epicrionops | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | obojživelníci (Amphibia) |
Řád | červoři (Gymnophiona) |
Čeleď | pačervorovití (Rhinatrematidae) Nussbaum, 1977 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pačervorovití (Rhinatrematidae) představují čeleď beznohých obojživelníků z řádu červorů (Gymnophiona). Vyskytují se v neotropické oblasti.
Všichni červoři byli dlouhodobě vedeni v rámci jediné čeledi cecíliovití (Caeciliidae). Teprve americký herpetolog Edward Harrison Taylor se ve své přelomové monografii z roku 1968 poprvé snažil vytvořit ucelenější systém tohoto špatně známého řádu obojživelníků a rozčlenil sběrný taxon cecíliovitých do několika nových čeledí. Jihoamerické rody Epicrionops a Rhinatrema byly v Taylorově systému vedeny coby zástupci nově vytvořené čeledi Ichthyophiidae,[1][2] roku 1977 však došlo k jejich vyčlenění právě do samostatné čeledi Rhinatrematidae.[3] K těmto dvěma rodům byl roku 2021 přiřazen ještě třetí, nově popsaný monotypický rod: Amazops.[4]
Následující seznam druhů vychází z [5][6]:
Z fylogenetického hlediska jsou pačervorovití pokládáni za bazální zástupce červorů.[1]
Pačervorovití dosahují délky těla okolo 30 cm. Tělo je podobně jako u ostatních červorů hadovité, rozdělené prostřednictvím prstencovitých rýh, mezi nimiž se nacházejí šupiny dermálního původu. Pačervorovití jsou pokládáni za nejbazálnější zástupce červorů a lze u nich pozorovat četné primitivní znaky. Na rozdíl od řady pokročilejších skupin mají ještě pravý ocas, jenž je tvořen obratli. Ústa jsou koncová, s archaickým osvalením čelistí: sevření dolní čelisti zajišťuje pouze párový sval musculus adductor mandibulae, zatímco u evolučně odvozenějších červorů se na tom podílí i modifikovaný musculus interhyoideus posterior. Oči jsou dobře patrné, byť překryté kůží; těsně před očima vyrůstají smyslová tykadélka.[7][8]
Pačervorovití představují endemitní skupinu neotropické oblasti, vyskytují se převážně na severu Jižní Ameriky východně od And. Jde o půdní organismy tropických deštných lesů a na základě skrytého způsobu života je o nich známo jen nepatrné množství informací. Oba rody jsou pravděpodobně vejcorodé, volně žijící vodní larvy byly zjištěny u rodu Epicrionops.[1] Larvy mají vnější žábry, žaberní štěrbinu a proudový orgán.[8]