Pajdza[p 1] (také gerege) je destička s nápisem, který obyčejně opravňovala nositele k určitým výhodám, které mohl čerpat při pohybu po vymezeném území.[1]
Pajdza byla vyrobená typicky ze zlata bronzu, stříbra nebo dřeva, ojediněle i z jiných materiálů, nejčastěji obdélníkového tvaru, opatřená císařským znakem a nápisem, začínajícím Z moci Věčného Nebe: dávající tomu, komu byla svěřena chánem, právo vyžadovat od obyvatelstva rozmanité služební povinnosti.[1]
Ögedej (chán v letech 1229–1241) zakázal vydávání pajdz šlechtě, protože často docházelo k jejich nadužívání a působily neblaze vůči poddaným.[2] Podobné propustky se vydávaly též v říši Liao, říši Ťin, říši Ming a v království Západní Sia. Cestovatel Marco Polo popsal pajdzu ve svých cestopisech.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paiza na anglické Wikipedii.