Pakaranovití
 Pakaranovití | |
|---|---|
.jpg) pakarana (Dinomys branickii) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | pakaranovití (Dinomyidae) Peters, 1873 |
| Rod | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pakaranovití (Dinomyidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha (dikobrazočelistných) infrařádu Hystricognathi.[1] Zahrnuje se jeden recentní rod s jedním druhem, který obývá Jižní Ameriku, a několik vymřelých rodů.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Současné pakarany jsou větší hlodavci, kteří se tvarem těla podobají morčatům. Obývají horské oblasti na severozápadu Jižní Ameriky, především v Kolumbii, Peru a Brazílii.[2]
Pakarany mají 730–790 mm dlouhé tělo, ocas měří 200 mm.[2] Váží 10–15 kg. Je pro ně charakteristické několik řad světlých skvrn na bocích těla.
Jsou to noční živočichové, kteří se živí pouze rostlinnou potravou sestávající převážně z ovoce, listí a jiných měkkých částí rostlin.[2] Rodí obvykle jedno až dvě mláďata, která jsou plně vyvinutá a kromě mateřského mléka začínají ihned konzumovat i jinou měkkou stravu.[3] Dožívají se 8–9 let.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]
Známé jsou tyto rody:[4]
rod Dinomys
- druh Dinomys branickii – pakarana
rod †Josephoartigasia
- druh †Josephoartigasia magna
- druh †Josephoartigasia monesi
rod †Olenopsis
Podle paleontologických, anatomických a parazitologických důkazů a podle chování by čeleď pakaranovití měla být blízko příbuzná s čeledí urzonovití (stromoví dikobrazi).[2]
Historický výskyt
[editovat | editovat zdroj]Příslušníci této čeledi se na Zemi vyskytují od třetihor (od počátků oligocénu) do současnosti. Jejich vyhynulý příbuzný z rodu Telicomys byl největším hlodavcem všech dob. Dosahoval velikosti menšího nosorožce.[2]
Stupeň ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Pakarana je v červeném seznamu druhů zařazena jako zranitelný druh.[5] Je ohrožena především úbytkem jejího přirozeného prostředí – lesů. Její stavy se snižují.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2015-12-26]. Kapitola Dinomyidae. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Pacarana, s. 1663. (anglicky)
- ↑ WHITE, Teresa G.; ALBERICO, Michael S. Dinomys branickii. Mammalian Species. American Society of Mammologists. Roč. 410, s. 1–5. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-10-2015. (anglicky) Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Profil taxonu pakaranovití [online]. BioLib [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ TIRIRA, D.; VARGAS, J.; DUNNUM, J. Dinomys branickii [online]. IUCN, 2013 [cit. 2015-12-28]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pakaranovití na Wikimedia Commons 
Taxon Dinomyidae ve Wikidruzích- Profil taxonu pakaranovití v databázi BioLib
