Pakaranovití | |
---|---|
pakarana (Dinomys branickii) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hlodavci (Rodentia) |
Čeleď | pakaranovití (Dinomyidae) Peters, 1873 |
Rod | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pakaranovití (Dinomyidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha (dikobrazočelistných) infrařádu Hystricognathi.[1] Zahrnuje se jeden recentní rod s jedním druhem, který obývá Jižní Ameriku, a několik vymřelých rodů.
Současné pakarany jsou větší hlodavci, kteří se tvarem těla podobají morčatům. Obývají horské oblasti na severozápadu Jižní Ameriky, především v Kolumbii, Peru a Brazílii.[2]
Pakarany mají 730–790 mm dlouhé tělo, ocas měří 200 mm.[2] Váží 10–15 kg. Je pro ně charakteristické několik řad světlých skvrn na bocích těla.
Jsou to noční živočichové, kteří se živí pouze rostlinnou potravou sestávající převážně z ovoce, listí a jiných měkkých částí rostlin.[2] Rodí obvykle jedno až dvě mláďata, která jsou plně vyvinutá a kromě mateřského mléka začínají ihned konzumovat i jinou měkkou stravu.[3] Dožívají se 8–9 let.
Známé jsou tyto rody:[4]
rod Dinomys
rod †Josephoartigasia
rod †Olenopsis
Podle paleontologických, anatomických a parazitologických důkazů a podle chování by čeleď pakaranovití měla být blízko příbuzná s čeledí urzonovití (stromoví dikobrazi).[2]
Příslušníci této čeledi se na Zemi vyskytují od třetihor (od počátků oligocénu) do současnosti. Jejich vyhynulý příbuzný z rodu Telicomys byl největším hlodavcem všech dob. Dosahoval velikosti menšího nosorožce.[2]
Pakarana je v červeném seznamu druhů zařazena jako zranitelný druh.[5] Je ohrožena především úbytkem jejího přirozeného prostředí – lesů. Její stavy se snižují.