Palačinka | |
---|---|
![]() Palačinka s kopečkem šlehačky, politá čokoládou a sypaná moučkovým cukrem | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Palačinka je nekynutý moučník, který je vyráběn z litého těsta, jehož základem je mouka, mléko a vejce, které mohou být doplněné solí, cukrem a ochucovadly. Má podobu velmi tenké placky, pečené na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Jako postní jídlo (pokud se nekombinuje s masem) se leckde spojují s určitými rituály jara, adaptovanými v náboženstvích.
Pokrmy typu palačinek z mouky, kravského mléka a slepičích vajec jsou rozšířené prakticky po celém světě a připravují se v řadě variant, zejména podle druhu mouky, případně krupice:
Palačinka (resp. více kusů v porci jako „palačinky“) se podává obvykle plněná (tedy z jedné strany namazaná a pak zarolovaná nebo složená), nejčastěji na sladko, ale i na slano:
Palačinky se někdy (zejména v restauracích) plní v kuchyni před servírováním. V domácích podmínkách se častěji podávají palačinky nenaplněné; náplně, které jsou samostatně na stole, si jedlíci mohou sami namíchat dle vlastního vkusu.
Název pokrmu „palačinka“ sleduje stopy výpůjček v několika jazycích střední a jihovýchodní Evropy. V rakousko-bavorské němčině je slovo Palatschinke převzato z českého slova palačinka, to pochází zase z maďarského palacsinta. Palacsinta pochází z rumunského plăcintă (zákusek, koláč), který pochází z latinského slova placenta, kde znamenalo nejen plodové lůžko, ale i plochý koláč.[3] Slovo placenta pak vychází z řeckého πλακύς, které je příbuzné se slovanským ploský.[4]
Palačinka je také název v dalších slovanských jazycích (slovenština – palacinka, slovinština, bosenština, bulharština, makedonština, chorvatština, srbština). V polštině se toto jídlo nazývá naleśnik, v rumunštině clătită, v maďarštině palacsinta.
Palačinkám podobné jsou východoevropské bliny (ukrajinsky млинці (mlynci), rusky блины (bliny), bělorusky бліны (bliny).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palatschinken na anglické Wikipedii.