Panenské Břežany
| Panenské Břežany | |
|---|---|
 Horní zámek v Panenských Břežanech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Odolena Voda |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′50″ s. š., 14°26′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 660 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,79 km²[2] |
| Katastrální území | Panenské Břežany |
| Nadmořská výška | 245 m n. m. |
| PSČ | 250 70 |
| Počet domů | 224 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hlavní 17 Panenské Břežany 250 70 Odolena Voda obec@panenskebrezany.cz |
| Starosta | Martin Hakauf |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Panenské Břežany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538604 |
| Kód části obce | 117552 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Panenské Břežany jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží asi čtrnáct kilometrů severně od centra hlavního města Prahy. Obec leží v nadmořské výšce 245 metrů, žije v ní celkem 660[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1233, kdy je zmiňována jako ves ženského benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě (odtud název „panenské“). V obci se nacházejí dva zámky, zvané Dolní a Horní.
Dolní zámek
[editovat | editovat zdroj]Stavba zámku v empírovém slohu byla započata okolo roku 1840. Kvůli finančním potížím majitele Matyáše Bedřicha Riese ze Stallburgu v roce 1901 nemovitost převzala „Hospodářská a úvěrní banka pro Čechy“ a od roku 1909 ji začala nabízet k prodeji za účelem uspokojení věřitelů. Zámek odkoupil pražský židovský cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer, který interiéry vybavil loveckými trofejemi, starožitnostmi, uměleckými předměty, gobelíny aj.
Po začátku druhé světové války a zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl Ferdinand Bloch-Bauer nucen odejít do emigrace a v zámku se usídlil říšský protektor Konstantin von Neurath, kterého v roce 1941 vystřídal v zámku Reinhard Heydrich. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 zde až do konce války žila Lina Heydrichová spolu se čtyřmi dětmi. Vdova po Heydrichovi zřídila v zámeckém areálu miniaturní pracovně-koncentrační tábor, kde pro ni v nuzných podmínkách žilo a pracovalo okolo 150 vězňů z ghetta Terezín a z koncentračního tábora Flossenbürg.[4]
Po válce byl zámek převeden do užívání Výzkumného ústavu kovů.
Horní zámek
[editovat | editovat zdroj]
Horní zámek byl postaven v první polovině 18. století v barokním slohu na místě původní tvrze. Jedná se o obdélníkovou jednopatrovou stavbu se sedlovou střechou s balkónem v průčelí. Poblíž zámku se nachází kaple svaté Anny, jejíž přestavba po požáru v roce 1691 proběhla v letech 1705–1707 podle plánů Jana Blažeje Santiniho.
Po zrušení kláštera vystřídal zámek několik majitelů. V roce 1820 původní horní zámek koupil Matyáš Ries ze Stallburgu. Po zadlužení jeho dědiců došlo po roce 1909 k prodeji zámku nábytkářskému továrníkovi Emilu Gerstelovi (1870-1919), jehož syn Bedřich Gerstel ale rok 1939 odešel do emigrace, načež opuštěný zámek zabral nacistický pohlavár Karl Hermann Frank. Po skončení války byl v zámku zřízen domov důchodců. Od roku 2012 spadá zámek pod správu "Památník národního útlaku a odboje", v 2016 otevřená expozice "Zločin a Trest", kde je i unikátní replika pankrácké gilotiny.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 556 | 551 | 553 | 524 | 568 | 521 | 522 | 466 | 554 | 523 | 493 | 433 | 498 | 641 | 673 |
| Počet domů | 58 | 62 | 69 | 79 | 81 | 84 | 101 | 111 | 117 | 123 | 118 | 136 | 169 | 198 | 224 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín[7]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Karlín[7]
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Karlín[8]
- 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[11]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[14]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. června 2004.[15]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi Panenské Břežany (521 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] holič, 2 hostince, kolář, 2 kováři, obchod s mlékem, obuvník, pekař, 3 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 velkostatky.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Území obce protíná dálnice D8 (současně Evropská silnice E55), exit 1 je ve vzdálenosti čtyři kilometry. Ve vzdálenosti 1,5 kilometru na východ lze najet na silnici II/608 Praha-Libeň – Veltrusy – Mělník – Terezín.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úžice ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 092 z Kralup nad Vltavou do Neratovic.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky Praha,Kobylisy - Neratovice,Korycany (v pracovních dnech 24 spojů, o víkendech 16 spojů) a Libiš - Odolena Voda (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Vědeckotechnický park -
Východní část obce -
Brána k dolnímu zámku -
Pohled na dolní zámek od brány -
Horní zámek
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BAUER, Zdeněk; ČVANČARA, Jaroslav. „Bylo to tam tak čarovně krásné“. Paměť a dějiny. 2022, čís. 01, s. 16–26. Dostupné online. ISSN 1802-8241.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vladní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Vladní nařízení č. 198/1928 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Panenské Břežany [online]. 2004-06-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 977. (česky a německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Břežany Panenské, s. 156-161.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panenské Břežany na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Panenské Břežany
- Oficiální stránky
- Panenské Břežany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-panenske-brezany
