Panika je sociálně psychologický jev, který se dá charakterizovat spontánním, nekorigovaným chováním lidí, u kterých došlo k porušení duševní rovnováhy. Typickými příznaky paniky jsou:
rychlé zmnožování iracionálních (rozumem nepochopitelných) složek ve strategii chování
Paniku vyvolává nedostatek informací uvnitř určité sociální struktury, což ve spojení s extrémním napětím či očekáváním může nabýt někdy i formy davové psychózy.
Související informace naleznete také v článku Panická porucha.
Jestliže nadměrně intenzivní úzkost trvá dlouho, příliš zasahuje do života, převládá zmatek, neúčelné chování, silné emoce. Jestliže je toto panické chování dlouhodobé a opakované, jedná se o panickou poruchu. Diagnostická vodítka:
náhlé a nečekané vegetativní projevy (bušení srdce, pocení, chvění nebo třes, dušnost, zalykání se apod.)
během záchvatu silná úzkost nebo strach (ze smrti, zešílení, ztráty kontroly vědomí)
katastrofická interpretace příznaků vážné nemoci
sekundárně často strach být sám, nebo se vzdálit z míst, kde je dostupná pomoc.[1]
Panika na burze – její začátek může způsobit řada zdánlivých maličkostí (prohlášení politiků, hodnocení známých finančníků, lokální neúrody či přírodní katastrofy), které v důsledku vedou k propadu cen na burze
Panika v bance – neboli „run na banku“ je pokus velkého množství vkladatelů vyzvednout si v hotovosti své vklady ve stejnou chvíli. Vzniká na základě pověstí nebo faktů, které vedou vkladatele k obavě, že banka je insolventní a že nebude schopna dostát svým závazkům.
Panický strach – je ustálené slovní spojení, které vešlo do povědomí jako rčení, přirovnání. Vyjadřuje stav velkého zděšení, náhlého strachu a obav z očekávaného.
Výraz panika pochází od řeckého boha stád a lesů Pana. Podobal se napůl člověku, napůl kozlu. Svým vzhledem a křikem naháněl velký strach všem, kdo jej vyrušili ze spánku nebo při jeho toulkách lesem.