Papírovník

Jak číst taxoboxPapírovník
alternativní popis obrázku chybí
Samičí rostlina papírovníku čínského
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďmorušovníkovité (Moraceae)
Rodpapírovník (Broussonetia)
Ortega, 1798
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papírovník (Broussonetia) je rod rostlin z čeledi morušovníkovité (Moraceae). Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými bezkorunnými květy nahloučenými v kulovitých nebo klasovitých květenstvích. Rod zahrnuje 10 druhů a je rozšířen v Asii, Oceánii a na Madagaskaru. Nejvíc druhů roste v Asii. Papírovník čínský je pěstován v teplých oblastech České republiky jako okrasná dřevina.

Kresba B. luzonica

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Papírovníky jsou jednodomé nebo dvoudomé keře, šplhavé keře nebo stromy s jednoduchými střídavými listy s opadavými palisty. Při poranění roní mléčný latex. Čepel listů je jednoduchá nebo dlanitě laločnatá, na okraji zubatá, se 3 až 5 primárními žilkami a zpeřenou sekundární žilnatinou. Samčí květenství je úžlabní, klasovité nebo hlávkovité, s mnoha květy. Samičí květenství je hustě hlávkovité nebo protažené, podepřené vytrvalými listeny. Kalich (někdy uváděný jako okvětí) je srostlý z 3 nebo 4 lístků. Koruna chybí. Plody jsou srostlé do hustého kulovitého plodenství.[1]

  • Listy papírovníku čínského
    Listy papírovníku čínského
  • Samčí květenství papírovníku čínského
    Samčí květenství papírovníku čínského
  • Samičí květenství papírovníku Kazinockého
    Samičí květenství papírovníku Kazinockého
  • Plodenství papírovníku čínského
    Plodenství papírovníku čínského

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Latinský název připomíná francouzského přírodovědce jménem Pierre Marie Auguste Broussonet (1761–1807), který v 18. století rostlinu přinesl do Evropy.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod papírovník zahrnuje v současném pojetí 10 druhů. Je rozšířen v temperátní a tropické Asii, Oceánii, na Madagaskaru a Komorských ostrovech.[2] Papírovník čínský zdomácněl i v jiných částech světa, např. v Severní Americe, jižní Evropě a Austrálii.[3][4][5]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Papírovník čínský je typická pionýrská dřevina. Semena zřídka vyklíčí pod zapojeným korunním lesním patrem. Pokud se však utvoří světlina, objeví se mladé rostliny a často vytvoří hustý porost. Papírovník roste často také podél silnic, na opuštěných polích a jiných narušených místech.[6] Květy jsou opylovány větrem, rozšiřují ptáci pojídající dužninu plodů.[7] V Jihovýchodní Asii je papírovník jednou ze živných rostlin housenek babočkovitého motýla bělopáska Neptis hylas.[8]

  • Bělopásek Neptis hylas
    Bělopásek Neptis hylas

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Broussonetia je v současné taxonomii řazen do tribu Dorstenieae na základě studie z roku 2009. Předtím byl řazen do tribu Moreae.[9]

Počet udávaných druhů rodu se v různých zdrojích liší, což souvisí s dosud neustálenou taxonomií a vymezením rodů čeledi Moraceae. Často jsou uváděny pouze 4 druhy.[1] Některé další druhy sem byly postupně přeřazeny zejména z rodů Morus (morušovník), Maclura (maklura) nebo dokonce Ficus (fíkovník).[10][11]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Papírovník čínský (Broussonetia papyrifera) se pěstuje jako okrasná dřevina. V České republice prospívá jen v nejteplejších oblastech a vyžaduje zimní kryt. Vysazuje se jako solitéra. Lýková lákna z vnitřní vrstvy kůry papírovníku slouží v Číně a Indočíně k tradiční výrobě kvalitního, pevného papíru a textilií. Vlákna jsou pevná a před příchodem nylonu se z nich také zhotovovaly provazy. Dužnaté části plodů papírovníku čínského jsou jedlé a mají sladkou chuť. Dřevo slouží k výrobě nábytku, listy a plody jsou užívány v lékařství proti průjmu, chorobám kolenních kloubů, závratím a impotenci.[12][13][1][14] Pěstování rostliny má dlouhou historii v Polynésii, kde se z vláken zhotovovaly oděvy.[6] V botanických zahradách se velmi zřídka pěstuje i jednodomý asijský druh papírovník Kazinockého (B. kazinoki), který je vysazen např. v asijské lesní části Pražské botanické zahrady v Tróji.

Existují i okrasné kultivary papírovníků, např. B. papyrifera 'Golden Shadow' s jasně žlutými listy, 'Laciniata' s dřípenými listy, 'Variegata' a 'Kuanyin' se skvrnitými listy nebo variegátní B. kazinoki 'Color Palette'.[15]

Papírovník čínský je v některých oblastech, např. v Indii, Austrálii, Argentině či v jižních státech USA, invazní rostlinou, podobně jako v některých zemích tropické Afriky (Uganda, Ghana aj.) V Pákistánu je dokonce řazen mezi 6 nejobtížnějších invazních rostlin, neboť zde obsadil rozlehlé oblasti a vytlačuje původní vegetaci. Za jednu z nejhorších invazních rostlin je považován i v argentinských pampách.[6][16]

  • Papírovník čínský jako pouliční strom
    Papírovník čínský jako pouliční strom
  • Thajský pokrm s mladými květenstvími B. kurzii
    Thajský pokrm s mladými květenstvími B. kurzii
  • Tradiční výroba papíru z papírovníku
    Tradiční výroba papíru z papírovníku

Přehled druhů a jejich rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Flora of China: Broussonetia [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ WUNDERLIN, Richard P. Flora of North America: Broussonetia papyrifera [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ RANDALL, R.P. The introduced flora of Australia and its weed status. [s.l.]: CRC for Australian Weed Management, 2007. ISBN 978-1-920932-60-2. (anglicky) 
  6. ↑ a b c CSURHES, Steve. Invasive species risk assessment: Paper Mulberry, Broussonetia papyrifera [online]. Queensland Department of Agriculture, Fisheries and Forestry, July 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ORWA, C. et al. Broussonetia papyrifera [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online. 
  9. ↑ CLEMENT, Wendy L.; WEIBLEN, George D. Morphological evolution in the Mulberry family (Moraceae). Systematic Botany. 2009, čís. 34(3). Dostupné online. 
  10. ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ The Plant List [online]. [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 
  12. ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 
  13. ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  14. ↑ LÓPEZ, Citlalli; SHANLEY, Patricia. Riches of the forest: Food, spices, crafts and resins of Asia. [s.l.]: CIFOR, 2004. Dostupné online. ISBN 979-3361-18-2. (anglicky) 
  15. ↑ HATCH, Laurence C. Cultivars of woody plants. Volume I A-G. Raleigh, USA: TCR Press, 2007. ISBN 978-0-9714465-0-2. (anglicky) 
  16. ↑ PALLEWATTA, Nirmalie; REASER, Jamie K.; GUTIERREZ, Alexis T. Invasive alien species in South-Southeast Asia. Cape Town: The Global Invasive Species Programme, 2003. Dostupné online. (anglicky)  Archivováno 1. 8. 2019 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]