Parazitologie je věda, která se zabývá parazity, jejich hostiteli a vztahy mezi nimi. Při svém bádání využívá poznatků zejména cytologie, imunologie, biochemie, farmakologie, molekulární biologie, genetiky a ekologie, její vlastní poznatky jsou pak často využívány v lékařství, veterinárním lékařství, ekologii a evoluční biologii.
Rozlišujeme parazitologii v „užším slova smyslu“, která se zabývá pouze parazitujícími prvoky, helminty, pavoukovci a hmyzem, a parazitologii v „širším slova smyslu“, která zahrnuje pod pojem parazity i bakterie a viry a další parazitující organismy. Rozšířenější je užší pojetí. Vědec zabývající se parazitologií v užším slova smyslu se nazývá parazitolog.
Nejrozšířenějším oborem parazitologie je parazitologie lékařská, která se zabývá studiem parazitů, jejichž hostitelem je člověk.
Mezi takové organismy patří např.:
Lékařská parazitologie má velký vliv na vývoj nových léků a studium epidemiologie zoonóz.
Studuje parazity, kteří ovlivňují zdravotní stav hospodářských zvířat, zvířat v zájmových chovech, jakož i volně žijících zvířat. Zabývá se vztahy mezi zvířaty a parazitem, jejich vzájemném ovlivňování. Veterinární parazitologie zkoumá taxonomické znaky, morfologii, funkce, vývoj a životní podmínky parazitů v přírodě a v živém hostitelském organismu. Je zaměřena zejména na vznik, průběh a zánik parazitóz u zvířat, jakož i na diagnostiku, klinické projevy, patologickomorfologické změny v hostiteli, terapii a prevenci. Hlavním cílem je ochrana zdraví zvířat.
Parazité mohou poskytnout množství informací o ekologii populace svého hostitele. Navíc parazité zaujímají řadu tzv. „životních strategií“, které jim umožňují kolonizovat své hostitele. Porozumění těmto aspektům pomáhá při potlačování epidemií.
Nedávné výzkumy, při kterých se DNA využívá při identifikaci odlišných druhů a k odhalení příbuznosti mezi jednotlivými skupinami v rámci úzké taxonomické jednotky, jsou pro parazitology velmi užitečným nástrojem.