Parkstein

Parkstein
Parkstein – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška547 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Parkstein
Parkstein
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha30,8 km²
Počet obyvatel2 359 (2023)[1]
Hustota zalidnění76,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.parkstein.de
Telefonní předvolba09602
PSČ92711
Označení vozidelNEW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Parkstein je městys ve vládním obvodě Horní Falc v zemském okrese Neustadtu an der Waldnaab v Bavorsku, asi 5 km západně od okresního města. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Parkstein se nachází na úpatí stejnojmenného čedičového kuželu sopečného původu v přírodním parku Horní Falc a v geoparku Bavorsko-Čechy na okraji Weidenské pánve.

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Parkstein sousedí s následujícími obcemi od západu: Pressath, Kirchendemenreuth, Altenstadt an der Waldnaab, samostatné okresní město Weiden in der Oberpfalz, nezahrnuté území Manteler Forst a Schwarzenbach.

Růžice kompasu Pressath Kirchendemenreuth Kirchendemenreuth Růžice kompasu
Pressath Sever Altenstadt an der Waldnaab
Západ   Parkstein   Východ
Jih
Schwarzenbach Manteler Forst Weiden in der Oberpfalz

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Obec Parkstein má 13 místních částí:

  • Frühlingshöhe
  • Grünthal
  • Hagen
  • Hammerles
  • Neumühle
  • Niederndorf
  • Parkstein
  • Pinzenhof
  • Polier
  • Scharlmühle
  • Schwand
  • Sogritz
  • Theile

Parkstein byl pravděpodobně osídlen kolem roku 1000. Podle pověsti si císařská lovecká družina při lovu na kance všimla výrazného čedičového kuželu. Na něm si jeden z lovců rozhodl postavit hrad Parkstein. Hrad na místě je poprvé zmíněn v roce 1053. V roce 1052 hrad vévoda Konrad Bavorský vypálil. Na konci 11. století nechal císař Jindřich IV. hrad přestavět, stal se vlastnictvím Říše. Parkstein následně měl mnoho majitelů, včetně císaře Fridricha Barbarossy a rodu Wittelsbachů. Místo bylo několikrát propůjčeno různým rytířům, jak to bylo ve středověku obvyklé. Mezi léty 1421 až 1714 bylo jako důsledek bavorské války zřízeno kondominium Parkstein-Weiden mezi Braniborským kurfiřtstvím a Horní Falcí. Braniborský podíl přešel do vévodství Falc-Neuburg v roce 1505 a v roce 1615 se stal součástí hrabství Falc-Sulzbach. V roce 1623 Wolfgang Wilhelm Falcko-Neuburský znovu získal podíl ve Falci. V průběhu třicetileté války se hrad rozpadl a do konce 18. století přetrvaly pouze základy. V roce 1714 páni Falc-Neuburgu prodali svůj podíl ve Falc-Sulzbachu a kondominium tak skončilo. V roce 1777 se Parkstein stal součástí Bavorského kurfiřtství. V roce 1808 byl okresní soud Parkstein přestěhován do okresního města Neustadt a. d. Waldnaab.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Čedičové divadlo Parkstein každý rok pořádá na čedičové stěně divadlo pod širým nebem. V roce 2013 otevřelo muzeum „Vulkanerlebnis Parkstein“ své brány ve zrekonstruovaném „Landrichterschloss“.

  • Kdysi stál na vrcholu čedičového kuželu hrad Parkstein, z něhož jsou vidět pouze základové zdi velkého hradního komplexu (zchátral roku 1756)
  • Soudní zámeček (1762)
  • Katolický kostel svatého Pankracia (1638/1789)
  • Katolický kostel sv. Marie a 14 pomocníků v nouzi na hoře Parkstein

Přírodní památky

[editovat | editovat zdroj]

Podle Alexandra von Humboldta se Parkstein nachází na „nejkrásnějším čedičovém kuželu v Evropě“. V roce 2004 jej Svobodný stát Bavorsko zařadil na 20. místo do seznamu 100 nejkrásnějších geotopů v Bavorsku. Čedičový kužel je starý 24 milionů let a skládá se z nefelinového čediče s odstíny olivínu, čedičového tufu a porcelánového jaspisu. Čedičové sloupy jsou na 38 m vysokém útesu krásně tvarované. V muzeu „Vulkanerlebnis Parkstein“ je od července 2013 zobrazena historie původu. Muzeum nabízí prohlídkovou trasu také v českém jazyce.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parkstein na německé Wikipedii.

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]