Parlamentní volby na Ukrajině v roce 2014 se konaly 26. října 2014 a volil se v nich volit celý jednokomorový parlament Ukrajiny. O datu konání voleb rozhodl prezident Petro Porošenko 25. srpna 2014[1], kdy rozpustil parlament, neboť uplynul měsíc od rozpadu vládní koalice Arsenije Jaceňuka aniž by byla sestavena nová vláda. Jednalo se tedy o volby předčasné, neboť parlament zvolený v roce 2012 měl pětiletý mandát a řádné volby se měly konat až v roce 2017.
Ve volbách zvítězila strana Blok Petra Porošenka, která získala 132 z 423 mandátů. Druhý nejvyšší počet mandátů (96) získali nezávislí kandidáti v jednomandátových obvodech. Třetí v pořadí, Lidová fronta, získala nejvíce hlasů (a mandátů) v části obsazované na základě poměrného volebního systému, v jednomandátových obvodech byla méně úspěšná. Celkem ve většinové části voleb získala mandáty šest stran, v rámci jednomandátových obvodů dalších pět.
Oprávněn byl hlasovat každý občan Ukrajiny starší 18 let, přičemž se volilo smíšeným systémem: 225 mandátů bylo rozděleno poměrným volebním systémem s jediným volebním obvodem (a 5% uzavírací klauzulí) a 225 (resp. 198, viz níže) mandátů většinově systémem relativní většiny.
Volby neprobíhaly na celém území Ukrajiny, protože Krym je anektován Ruskem a na východě Ukrajiny probíhá válka s ozbrojenými separatisty, kteří části občanů znemožnili hlasovat již ve květnových prezidentských volbách. Podle odhadu organizace OPORA nemohlo volit z 36 milionů oprávněných voličů[2] až 5 milionů oprávněných voličů a to z Krymu (1,8 milionu), Doněcké oblasti (1,6 milionu) a Luhanské oblasti (1,2 milionu).[3] Volební komise nebude distribuovat volební lístky do 27 jednomandátových obvodů v těchto oblastech.[4]
Strana | Hlasů pro kandidátní listiny | % | Mandáty (kandidátní listiny) | Mandáty (jednomandátové obvody) | Mandáty (celkem) | Mandáty (% z celku) | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Lidová fronta | 3 487 766 | 22,14 | 64 | 18 | 82 | 19,38 | ||
Blok Petra Porošenka | 3 437 078 | 21,81 | 63 | 69 | 132 | 31,20 | ||
Svépomoc | 1 729 131 | 10,97 | 32 | 1 | 33 | 7,80 | ||
Opoziční blok | 1 486 195 | 9,43 | 27 | 2 | 29 | 6,85 | ||
Radikální strana Oleha Ljaška | 1 173 060 | 7,44 | 22 | 0 | 22 | 5,20 | ||
Baťkivščyna | 894 757 | 5,68 | 17 | 2 | 19 | 4,49 | ||
Svoboda | 741 968 | 4,71 | 0 | 6 | 6 | 1,41 | ||
Komunistická strana Ukrajiny | 611 901 | 3,88 | 0 | 0 | 0 | 0 | ||
Silná Ukrajina | 491 448 | 3,11 | 0 | 1 | 1 | 0,23 | ||
Občanská pozice | 489 493 | 3,10 | 0 | 0 | 0 | 0 | ||
Rýč | 418 271 | 2,65 | 0 | 1 | 1 | 0,23 | ||
Pravý sektor | 284 936 | 1,80 | 0 | 1 | 1 | 0,23 | ||
další strany | >1 | >1 | 0 | 0 | 0 | 0 | ||
Vůle | - | - | - | 1 | 1 | |||
Nezávislí (v jednomandátových obvodech) | - | - | - | 96 | 96 | 22,69 | ||
Celkem | 15 752 509 | 100 | 225 | 198 | 423 | 100 | ||
Zdroje: (kandidátní listiny, jednomandátové obvody) |
Ve volbách kandidovalo 29 uskupení. Průzkumy veřejného mínění dávaly největší šance na zisk mandátů následujícím uskupením:[5][6][7]
Dříve úspěšná Strana regionů oznámila ústy svého tajemníka Borise Kolesnykova, že bude volby bojkotovat a její členové budou kandidovat v rámci obvodů s většinovým hlasováním,[8] někteří na kandidátce Opozičního bloku.[10][2]