Nýtovaný parní kotel pro stacionární parní stroj v textilním muzeu Bocholt.
Parní kotel je uzavřená nádoba (kotel) určená k vyvíjení vodní páry. Obyčejně je vyroben z oceli; jeho díly bývaly spojovány nýtováním, od kterého se po odpovídajícím zdokonalení technologie přešlo ke svařování.
Slouží obvykle jako zdroj páry pro parní stroj, parní turbínu nebo pro vytápění. I poté, co přestaly být parní lokomotivy a ve vodní dopravě parníky nosnými dopravními prostředky a kdy se v přenosu tepla k vytápění s cílem snížení ztrát přechází k vytápění teplovodnímu, je parní kotel jakožto základní část tepelné elektrárny stále využívaným a technicky zdokonalovaným zařízením.