Parociovka Jacquemontova

Jak číst taxoboxParociovka Jacquemontova
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí parociovka Jacquemontova
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleďvilínovité (Hamamelidaceae)
Rodparociovka[2] (Parrotiopsis)
Binomické jméno
Parrotiopsis jacquemontiana
Rehder, 1920
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail květenství parociovky

Parociovka Jacquemontova (Parrotiopsis jacquemontiana) je druh rostliny z čeledi vilínovitých a jediný druh rodu parociovka (Parrotiopsis). Je to opadavý keř se střídavými jednoduchými listy a poměrně nápadnými květenstvími drobných květů, podepřenými bílými listeny. Rozkvétá již před olistěním. Rostlina pochází ze západního Himálaje a v Česku je vzácně pěstována jako okrasná a sbírková dřevina.

Parociovka Jacquemontova roste v domovině jako strom dosahující výšky až 7 metrů, v kultuře obvykle jen jako keř. Borka je hladká. Mladé letorosty jsou šedožlutě plstnaté hvězdovitými chlupy. Listy jsou většinou téměř okrouhlé, případně vejčité nebo podlouhlé, na okraji mělce vroubkované, 3 až 5 cm dlouhé. Listy jsou na líci hvězdovitě chlupaté, později olysávající, na rubu světle zelené, na žilkách hustě chlupaté. Na podzim se listy zbarvují do žlutých odstínů. Řapíky jsou 6 až 12 mm dlouhé, hustě hvězdovitě chlupaté. Květy jsou bezkorunné, oboupohlavné, objevují se před olistěním a jsou uspořádány v kulovitých květenstvích podepřených 4 až 6 nápadnými asi 2 cm dlouhými žlutavě bílými listeny nahrazujícími okvětí. Kalich je tvořen 5 až 7 cípy. Tyčinek je asi 15. Semeník je hustě vlnatý, srostlý ze 2 plodolistů se 2 čnělkami. Plodem je vejcovitá tobolka obsahující 2 lesklá semena.[3][4][5]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Parociovka Jacquemontova pochází ze západního Himálaje. Vyskytuje se v Džammú, Kašmíru, severním Pákistánu a Afghánistánu. Roste jako součást horských lesů v nadmořských výškách 1200 až 2800 metrů. V některých oblastech, např. v Kašmíru, je hojnou dřevinou.[4][5][6]

Od příbuzné parocie (Parrotia) se parociovka liší zejména větším počtem tyčinek a morfologií prašníků.[4]

Dřevo parociovky je pevné a je místně využíváno k výrobě holí, držadel a podobně, z prutů se pletou koše.[4] V Česku je parociovka poměrně zřídka pěstována jako okrasná a sbírková dřevina. Je uváděna z Dendrologické zahrady v Průhonicích, Pražské botanické zahrady v Tróji a z Průhonického parku,[3][7] vysazena je i v Arboretu MU v Brně.

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je v našich podmínkách mrazuvzdorná, vyžaduje chráněnou slunnou polohu a výživnou humózní půdu. Pro množení semeny je třeba plody posbírat před plnou zralostí, neboť zralé tobolky za slunečného počasí pukají a vystřelují semena do okolí. Semena se stratifikují a vysévají až druhé jaro. Vegetativně je možno parociovku množit hřížením nebo roubováním na podnož vilínu virginského.[8]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  3. a b Dendrologie online: Parrotiopsis jacquemontiana [online]. Dostupné online. 
  4. a b c d Flora of Pakistan: Parrotiopsis [online]. Dostupné online. 
  5. a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  6. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  8. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]