Parts per million (z angličtiny, česky „dílů či částic na jeden milion“), zkráceně též ppm, je výraz pro jednu miliontinu (celku); někdy je tento výraz odvozován i z latinského pars per milion.
Obdobně jako procento (jedna setina) či promile (jedna tisícina) se používá pro znázornění poměru jedné části vůči celku.
Použití zkratky ppm (popřípadě ppb) je technicky nesprávné. Podle technické normy ČSN ISO 80000-1, článek 6.5.5, je korektní vyjádření v mocninách deseti.
Velice často se lze s tímto poměrem setkat např. ve zprávách o znečištění životního prostředí, kdy jsou tímto poměrem udávány maximálně přípustné koncentrace tuhých látek, oxidů síry nebo dusíku v ovzduší apod. Velký význam má jednotka také v analytické chemii a toxikologii.
Výpočet PPM se rovněž často využívá ve výrobních i jiných společnostech ke sledování „zmetkovitosti“. (Množství neshodných výrobků – „zmetků“ z jedné dávky nebo za sledované časové období se vydělí celkovým počtem kusů ve stejné dávce nebo za sledované období a následně vynásobí 1 000 000.) Používá se jako ukazatel při např. meziročním srovnávání efektivity výroby nebo při srovnávání jednotlivých podniků.
Občas se můžeme setkat i se zkratkami
Přestože je ppm z fyzikálního hlediska bezrozměrové, zvláště pokud jde o koncentrace, je třeba jasně rozlišovat kontext, ve kterém je použit. Pokud se hovoří o poměru objemů, hmotností nebo počtu atomů mohou (ale spíše nemusejí) vycházet stejná čísla, jako u poměru částic.