Pasewalk

Pasewalk
Pasewalk – znak
znak
Poloha
Souřadnice53°30′18″ s. š., 13°59′25″ v. d.
Nadmořská výška19 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměMeklenbursko-Přední Pomořansko
Zemský okresPřední Pomořansko-Greifswald
Pasewalk
Pasewalk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha54,99 km²
Počet obyvatel10 535 (31. 12. 2015)
Hustota zalidnění191,6 obyv./km²
Správa
Vznik13. století
Oficiální webwww.pasewalk.de
Telefonní předvolba03973
PSČ17309
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pasewalk je město v zemském okrese Přední Pomořansko-Greifswald v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. V roce 2015 zde žilo 10 535 obyvatel.[1]

Poloha

[editovat | editovat zdroj]

Město leží na východním břehu řeky Uecker. Sousední obce jsou: Fahrenwalde, Jatznick, Krugsdorf, Papendorf, Polzow, Rollwitz, Schönwalde a Viereck.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Město patrně vzniklo už v 11. století, se slovanským jménem Pozduvolc a krátce po roce 1250 získalo městská práva. Skládalo se z dolního města s kostelem sv. Mikuláše (poprvé zmíněn roku 1176) a horního města německých kolonistů s kostelem P. Marie. Obyvatelé se živili zemědělstvím a obchodem. Ve 14. století si město postavilo hradby a roku 1535 po velkých nepokojích přijalo reformaci. Za třicetileté války je nejprve dobyli Švédové a roku 1630 císařští, kteří město těžce zpustošili.

Roku 1720 město připadlo Prusku, které podporovalo jeho obnovu a usídlilo zde francouzské exulanty-hugenoty. Ti v kraji zavedli pěstování tabáku a město se stalo tržištěm tabákových listů. Po roce 1812 přicházeli do Pasewalku polští a ruští Židé, kteří si zde roku 1834 postavili synagogu. Od roku 1825 začalo budování silnic a Pasewalk se stal křižovatkou poštovních spojů, od roku 1863 také železničních (trati Berlín – Stralsund a Lübeck – Štětín). Roku 1900 překročil počet obyvatel 10 tisíc a v roce 1918 se zde léčil Adolf Hitler z následků otravy yperitem.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Mikuláše, gotická cihlová stavba s příční lodí na románských žulových základech. Věž, poškozená v roce 1945, má jen jednoduchou střechu.
  • Kostel Panny Marie, trojlodní cihelná halová stavba s mohutnou věží v průčelí. Věž byla v roce 1984 stržena a obnovena v letech 1989-1994.
  • Zbytky středověkých hradeb se dvěma branami (Mlýnská a Prenzlauská brána) a dvěma věžemi (Prašná a Kiek in de Mark).
  • Renesanční lovecký zámeček ze 16. století.
  • Bývalé lokomotivní depo, proměněné v železniční muzeum Pomerania s řadou historických lokomotiv a wagonů.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Mlýnská brána
    Mlýnská brána
  • Náměstí s kostelem P. Marie
    Náměstí s kostelem P. Marie
  • Kostel P. Marie, vnitřek
    Kostel P. Marie, vnitřek
  • Prenzlauer Tor
    Prenzlauer Tor
  • Kostel sv. Mikuláše
    Kostel sv. Mikuláše

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Statistisches Amt Mecklenburg-Vorpommern Archivováno 5. 10. 2016 na Wayback Machine. (xls 360 kB)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce zemského okresu Přední Pomořansko-Greifswald
Ahlbeck • Alt Tellin • Altwarp • Altwigshagen • Anklam • Bandelin • Bargischow • Behrenhoff • Bentzin • Benz • Bergholz • Blankensee • Blesewitz • Boldekow • Boock • Brietzig • Brünzow • Bugewitz • Buggenhagen • Butzow • Daberkow • Dargelin • Dargen • Dersekow • Diedrichshagen • Ducherow • Eggesin • Fahrenwalde • Ferdinandshof • Garz • Glasow • Görmin • Grambin • Grambow • Greifswald • Gribow • Groß Kiesow • Groß Luckow • Groß Polzin • Gützkow • Hammer a. d. Uecker • Hanshagen • Heinrichswalde • Heringsdorf • Hinrichshagen • Hintersee • Iven • Jarmen • Jatznick • Kamminke • Karlsburg • Karlshagen • Katzow • Kemnitz • Klein Bünzow • Koblentz • Korswandt • Koserow • Krackow • Krien • Kröslin • Kruckow • Krugsdorf • Krummin • Krusenfelde • Lassan • Leopoldshagen • Levenhagen • Liepgarten • Löcknitz • Loddin • Loissin • Loitz • Lubmin • Lübs • Luckow • Lühmannsdorf • Lütow • Medow • Meiersberg • Mellenthin • Mesekenhagen • Mölschow • Mönkebude • Murchin • Nadrensee • Neetzow-Liepen • Neu Boltenhagen • Neu Kosenow • Neuenkirchen (bei Anklam) • Neuenkirchen (bei Greifswald) • Nieden • Papendorf • Pasewalk • Peenemünde • Penkun • Plöwen • Polzow • Postlow • Pudagla • Ramin (obec) • Rankwitz • Rollwitz • Rossin • Rossow • Rothemühl • Rothenklempenow • Rubenow • Rubkow • Sarnow • Sassen-Trantow • Sauzin • Schmatzin • Schönwalde • Spantekow • Stolpe an der Peene • Stolpe auf Usedom • Strasburg (Uckermark) • Torgelow • Trassenheide • Tutow • Ückeritz • Ueckermünde • Usedom • Viereck • Vogelsang-Warsin • Völschow • Wackerow • Weitenhagen • Wilhelmsburg • Wolgast • Wrangelsburg • Wusterhusen • Zemitz • Zempin • Zerrenthin • Ziethen • Zinnowitz • Zirchow • Züssow
 Znak zemského okresu