Past na myši (divadelní hra)

Past na myši
AutorAgatha Christie
Původní názevThe Mousetrap
ZeměVelká Británie
Jazykangličtina
Žánrdivadelní hra, detektivka
Datum vydání1947
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Past na myši (v originále The Mousetrap) nebo také Tři slepé myšky je detektivní divadelní hra z pera Agathy Christie o dvou jednáních. Původně vznikla jako rozhlasová hra a svou premiéru měla v květnu roku 1947. Šlo o narozeninový dárek pro babičku královny Alžbety II., královnu Mary. Svou světovou premiéru poté měla v říjnu roku 1952 v Nottinghamu v Royal Theatre, zatímco v Londýně ji lidé mohli poprvé vidět až o měsíc později 25. listopadu v Ambassador Theatre. Odtud se pak hra v roce 1974 přesunula na jeviště v Saint Martin's Thetre.[1]

Příběh vychází z reálné události týraných dětí a dočkal se ohromného úspěchu. V londýnských divadlech se hra uvádí nepřetržitě od její premiéry v již zmíněném roce 1952, a je tak dodnes nejdéle nepřetržitě hranou inscenací, která je zapsaná i v Guinnessově knize rekordů.[2][3]

Vzhledem k tomu, že Past na myši disponuje pro tvorbu Christie typickým překvapivým finále s několika dějovými zvraty, je zvykem, že obecenstvo je na závěr představení požádáno, aby identitu vraha neprozrazovalo nikomu mimo divadelní sál. Tak se zajistí, že hru naplno ocení i budoucí diváci.[4]

České překlady

[editovat | editovat zdroj]

Děj [5]

[editovat | editovat zdroj]
Jednání první
[editovat | editovat zdroj]

Jednání první se odehrává v obývacím pokoji v domě U Klášterní studny. Domů přichází Mollie Ralstonová, majitelka penzionu a později přichází i její manžel Giles Ralston, který sháněl po Anglii pletivo pro jejich slepice. V rádiu v tu chvíli vysílají zprávy o vraždě, která se stala v Londýně v Culver Street. Zde bylo nalezeno tělo uškrcené Maureen Lyonové.

Venku panuje sněhová bouře, která se dle zpráv má zhoršovat, a silnice se tak stanou neprůjezdnými. Mollie i Giles však očekávají příjezd čtyř hostů, kteří se zde mají ubytovat – Christopher Wren, paní Boyleová, major Metcalf a slečna Casewellová. Zatímco Giles si je nejistý tím, že o jejich návštěvnících nic nevědí, Molli to nijak významně netrápí.

Divadlo St Martin's Theatre v londýnském West Endu, které hru uvádí již od března 1974

Jako první dorazí do penzionu Christopher Wren, který se Mollie okamžitě zalíbí (k nelibosti Gilese). Následuje jej paní Boyleová ve společnosti majora Metcalfa a jako poslední z očekávaných hostů se dostaví slečna Casewellová. Když už si však myslí, že jsou všichni, ozve se zvonek znovu. Je to zvláštní člověk pan Paravicini, který tvrdí, že jeho auto se převrátilo v závěji a hledá proto místo, kde by vánici přečkal. Mollie ho tedy umístí do posledního volného pokoje.

Následující den obdrží Mollie telefonát z Berkshirské policie, že k nim posílají seržanta Trottera, aby jim položil otázky. Mollie namítá, že se k nim přes veškerý sníh nikdo dostat nemůže, ale spojení se přeruší. Když se o telefonátu později zmíní, major Metcalf i Parvicini značně znervózní. Když se pak dohadují, že policie nemá šanci se k nim dopravit, kdosi zaťuká na okno. Je to seržant Trotter na lyžích.

Zatímco major Metcalf zjišťuje, že telefon nefunguje, seržant Trotter seznamuje všechny přítomné se situací. Ptá se, zda Maureen Lyonovou, dříve Stanningovou, někdo znal, jelikož u jejího těla našli zápisník se dvěma adresami – jednou byla Culver Street a druhou penzion U Klášterní studny – a pod nimi připsaná slova Tři slepé myšky, odkazující na dětskou říkanku. Podle něj by případ měl mít spojitost s tragédií, která se stala na statku Longridge nedaleko penzionu, kde bydleli Stanningovi, kteří utýrali jedno ze tří soudem svěřených dětí. Domnívá se, že jeden ze zbylých sourozenců je vyšinutým vrahem a nyní se chce pomstít všem, kteří s tragédií mají něco společného a je tu proto, aby dalším vraždám předešel.

Nikdo z přítomných se však k žádnému spojení s tragédií nehlásí, a tak se vydá každý po svém. Tohoto osamění ale číhající vrah využije a nepozorovaně zavraždí paní Boyleovou. Tělo následně nalezne Mollie, kterou z kuchyně zpět do obývacího pokoje přiláká hluk rádia.

Jednání druhé
[editovat | editovat zdroj]

Jednání druhé se odehrává na stejném místě, pouze o deset minut později, kdy je tělo paní Boyleové odneseno pryč. Seržant Trotter všechny zbylé přítomné vyslechne, kde v době vraždy byli a vše si zapíše.

Následuje vzájemné obviňování, kdy se každý z přítomných zdá být viníkem vzhledem k profilu možného vraha. Přeživší bratr je ve věku něco málo přes dvacet let, trpí duševní poruchou a je válečným zběhem. Další možností je i přeživší sestra či otec, který se vrátil z vojny a následně se dozvěděl jak o smrti manželky, tak o ztrátě svých dětí. Máme tu dvě mladé dvacetileté ženy, dva mladé muže, kdy jeden z nich zcela prokazatelně není duševně v pořádku a dokonce se přiznává k tomu, že je také válečným zběhem a poté jednoho až extrémního podivína a postaršího vysloužilého vojáka.

Seržantu Trotterovi se následně ztratí lyže, když se chce vydat pro pomoc, jelikož telefon někdo odstřihl. Začne tedy všechny postupně vyslýchat, až se zarazí u slečny Casewellové, která se zdá být stejně v šoku jako on a s omluvou zmizí v pokoji.

Seržant Trotter si následně všechny zavolá, aby uskutečnil pokus, který by měl objasnit identitu vraha. Všichni mají zopakovat přesně to, co dělali v době vraždy paní Boyleové, ale s jedním zásadním rozdílem. Vymění si své pozice s ostatními.

Jakmile jsou všichni na svých místech, zavolá si k sobě seržant Trotter Mollie. A zde se ukáže, kdo je pravý vrah. Je jím sám seržant Trotter alias Georgie, bratr mrtvého Jimmyho, který se jako malý zapřísáhl, že ho pomstí.

Zavraždil tedy Maureen, která Jimmyho svým týráním zabila a následně byla propuštěna z vězení. Zavraždil i paní Boyleovou, která byla soudkyní v tehdejším procesu a děti umístila právě do rodiny Stanningových. A jako poslední chtěl zabít i Mollie, která tehdy byla učitelkou na jejich škole a Jimmy ji v dopise žádal o pomoc. Ona však tou dobou byla vážně nemocná a dopis se k ní nedostal včas.

Naštěstí se v ten moment v pokoji objeví major Metcalf spolu se slečnou Casewellovou, která Georgiho zastaví. Vyjde totiž najevo, že je jeho sestrou Katherine, ale tuto skutečnost si uvědomila až při jeho výslechu, kdy poznala jeho specifické natáčení vlasu na prst. A major Metcalf se přiznává, že ho podezíral od samého počátku, jelikož on sám je policistou, který do penzionu s předstihem dorazil, když svou identitu vyměnil s majorem, a stojí tak i za zmizením lyží. Vše tak nakonec dopadne dobře.

Postavy [5]

[editovat | editovat zdroj]
  • Mollie Ralstonová – mladá hezká majitelka penzionu, manželka Gilese Ralstona, bývalá učitelka
  • Giles Ralston – mladý arogantní majitel penzionu, manžel Mollie Ralstonové, značně žárlivý
  • Christopher Wren – mladý podivín, pravděpodobně trpící duševní chorobou, rád vaří a vydává se za někoho jiného, Mollie ho má ráda, kdežto Giles jej podezírá a obviňuje ze zločinu
  • Paní Boyleová – postarší povrchní dáma, bývalá soudkyně, stane se obětí vraha
  • Major Metcalf – bývalý voják zralého věku, ze kterého se později vyklube pravý policista
  • Slečna Casewellová/Katherine Corriganová – mladá žena, která má poněkud mužný hlas, přeživší tragédie na farmě Longridge, sestra Georgieho, na poslední chvíli pozná vraha a zachrání Mollie
  • Pan Paravicini – podivín a slizoun, který se v penzionu ukáže bez předchozí rezervace, má nemístné vtípky a nosí make-up, který zkresluje jeho věk
  • Detektivní seržant Trotter/Georgie Corrigan – vydává se za policistu, zatímco jeho pravým úmyslem je dvojitá vražda, které se údajně snaží předejít, též přeživší tragédie na farmě Longridge, bratr Katherine

České divadelní inscenace (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Agatha Christie: Hra Past na myši se hraje nepřetržitě již od roku 1952. Vltava [online]. 2020-09-17 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Past na myši Agathy Christie – slavná hra slavné autorky v Divadle J. K. Tyla | divadlo.cz. www.divadlo.cz [online]. 2017-05-02 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Past na myši slaví 60 let | Agatha Christie. www.agatha.cz [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ SIMS, Paul. An entry most foul: Wikipedia puts an end to the secret of Agatha Christie's The Mousetrap. Mail Online [online]. 2010-08-30 [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b CHRISTIE, Agatha. Detektivní hry. Praha: [s.n.] 325 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-242-6073-0, ISBN 80-242-6073-5. OCLC 1035445697 S. 9–104. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]