Sama Evropská unie nevydává pasy, ale pasy vydané jejími 27 členskými státy mají společný formát.[1] Znamená to, že mají stejnou barvu (doporučuje se vínová, avšak není povinná: tímto doporučením se řídí všechny země kromě Chorvatska) s nápisem v úředním jazyce (jazycích) vydávající země (a někdy i jeho překladu do angličtiny a francouzštiny) – „Evropská unie“, za nímž následuje název (názvy) členského státu, znak dotyčného státu a slovo „PAS“ spolu se symbolem biometrického pasu.[2]
Při vstupu do jedné z výše uvedených zemí skrz hraniční kontroly mohou občané, kteří mají platné biometrické pasy, někdy místo imigračních přepážek použít automatické brány. Například při vstupu do Španělska mohou držitelé biometrických pasů EU starší dvanácti let na hlavních letištích používat automatické brány, zatímco všichni ostatní občané EU (například ti, kteří používají národní průkaz totožnosti nebo nebiometrický pas) a někteří občané, kteří nejsou občany EHP, musí použít imigrační přepážku. Každý, kdo cestuje s dětmi mladšími 12 let, musí také použít imigrační přepážku.[4]
Jako alternativu k držení pasu mohou k volnému pohybu v rámci EHP, Švýcarska a Spojeného království (do 1. října 2021 pro návštěvníky z EU) občané EU také využít platný průkaz totožnosti. Přísně vzato, pro vstup do EHP nebo Švýcarska není nutné, aby občan EU vlastnil platný cestovní pas nebo průkaz totožnosti. Teoreticky, pokud občan EU mimo EHP a Švýcarsko může prokázat svou státní příslušnost jakýmkoli jiným způsobem (např. předložením cestovního pasu nebo průkazu totožnosti), musí mu být povolen vstup do EHP nebo Švýcarska. Občan EU, který není schopen uspokojivě prokázat svou státní příslušnost, musí přesto dostat „každou dostupnou příležitost“ k získání potřebných dokumentů nebo k jejich doručení v přiměřené lhůtě.[5]
I když došlo k významnému pokroku v harmonizaci některých prvků, každý dokument má stále své specifické prvky, které umožňují poznat, z kterého státu pochází.
Od 80. let začaly členské státy Evropské unieharmonizovat vzhled svých pasů. Většina pasů vydávaných členskými státy EU má společné doporučené rozložení; vínovou barvu se slovy „Evropská unie“ doprovázenou názvem vydávajícího členského státu vytištěným na obálce.[6] Nestandardní typy pasů, jako jsou pasy diplomatické, služební a nouzové ještě nebyly harmonizovány.
Nejnovější členský stát EU, Chorvatsko, odmítlo plně dodržovat společné doporučené uspořádání. Nicméně design chorvatského pasu byl kvůli vstupu do EU i tak změněn. Od 3. srpna 2015 si tedy nový chorvatský pas ponechal tmavomodrý obal a je tak jediným různobarevným pasem mezi pasy 27 členských států Evropské unie.[7]
Společné designové prvky jsou výsledkem několika nezávazných usnesení:
Usnesení zástupců vlád členských států Evropského společenství zasedajících v Radě dne 23. června 1981
Doplňující usnesení k usnesení přijatému dne 23. června 1981 o přijetí pasu jednotného vzoru zástupců vlád členských států Evropského společenství, zasedajících v radě dne 30. června 1982
Usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v radě ze dne 14. července 1986, doplňující rezoluce ze dne 23. června 1981 a 30. června 1982 o zavedení pasu jednotného vzoru
Usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 10. července 1995, doplňující rezoluce ze dne 23. června 1981, 30. června 1982 a 14. července 1986 o zavedení pasu jednotného vzoru
Usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 8. června 2004, doplňující rezoluce ze dne 23. června 1981, 30. června 1982, 14. července 1986 a 10. července 1995 o zavedení pasu jednotného vzoru
Bezpečnostní prvky v pasech EU jsou upraveny nezávaznými rezolucemi i závaznými předpisy:
Usnesení zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. října 2000, kterým se doplňují usnesení ze dne 23. června 1981, 30. června 1982, 14. července 1986 a 10. července 1995, co se týče bezpečnostních prvků pasů a jiných cestovních dokladů
Nařízení Rady (ER) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní prvky a biometrii v pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ER) č. 444/2009 ze dne 28. května 2009, kterým se mění nařízení Rady (ER) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní prvky a biometrii v pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy
Pouze irské pasy nejsou podle právních předpisů EU povinny ve svém čipu obsahovat informace o otiscích prstů.
Informace na (případně laminované) identifikační straně, v jazycích vydávajícího státu plus angličtině a francouzštině, doprovázené čísly (která se různí mezi členskými státy) odkazujícími na rejstřík, který uvádí význam těchto polí ve všech úředních jazycích EU:
Příjmení
Jméno
Státní občanství
Datum narození
Rodné číslo (nepovinné)
Pohlaví
Místo narození
Datum vydání
Pas vydal
Platnost do
Podpis držitele
V horní části identifikační stránky je kód „P“ pro pas, kód (ISO 3166-1 alpha-3) pro vydávající zemi a číslo pasu. Na levé straně je fotka. Na jiných místech může být volitelně výška držitele pasu a bezpečnostní prvky, včetně menší průhledné fotografie.
Stejně jako všechny biometrické pasy obsahují i novější pasy EU strojově čitelnou zónu, která obsahuje jméno, státní občanství a většinu dalších informací z identifikační strany. Je navržena tak, aby mohl informace poměrně snadno číst počítač i člověk. Obsahuje pouze písmena (A – Z), číslice a znak „<“ jako mezerový znak, ale žádný čárový kód apod.
Jména obsahující neanglická písmena jsou ve vizuální (ne strojově čitelné) zóně pasu obvykle hláskována správným způsobem, ale ve strojově čitelné zóně jsou hláskována od A do Z podle standardů Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Pro jazyky EU je specifikováno následující hláskování: å → AA; ä / æ → AE; ö / ø / œ → OE, ü → UE (němčina) nebo UXX (španělština) a ß → SS. Písmena s diakritikou jsou jinak nahrazena jednoduchými písmeny (ç → C, ê → E atd.). Pro řečtinu a bulharštinu existují hláskovací tabulky založené na přepisu do angličtiny. Ve vizuální zóně používají jak jejich abecedu, tak latinku.
Například německé jméno Müller se přepíše na MUELLER, Groß se přepíše na GROSS a Gößmann se přepíše na GOESSMANN. Hláskování podle ICAO se většinou používá pro počítačově generované a mezinárodně používané dokumenty, jako jsou letenky, ale někdy (jako u amerických víz) se používají i jednoduchá písmena (MULLER, GOSSMANN).
Tři možné pravopisné varianty stejného jména (např. Müller / Mueller / Muller) v různých dokumentech někdy vedou ke zmatku a použití dvou různých pravopisných verzí slova ve stejném dokumentu (jako v pasech německy mluvících zemí) může lidem, kteří neznají cizí pravopis, dodat dojem, že dokument je padělek. V některých zemích může být původní nebo alternativní hláskování jmen uvedeno na stránce naproti identifikační stránce nebo jinde v pasu.
Pro víza, letenky atd. se doporučuje používat pravopis používaný ve strojově čitelné pasové zóně, a v případě dotazu odkazovat na tuto zónu. Totéž platí, pokud je jméno příliš dlouhé na to, aby se vešlo do systému letenek letecké společnosti, jinak by mohlo dojít k problémům. (Strojově čitelná zóna má pro jméno místo na 39 písmen, zatímco vizuální zóna může obsahovat tolik, kolik se jich tam vejde.)
65,30 EUR (maximální sazba; dospělí; 34 stránek; sazby určují jednotlivé obce; 66stránkový obchodní pas za stejnou cenu na vyžádání).
52 EUR (maximální sazba; nezletilí; 34stránka; sazbu určují jednotlivé obce).
115,77 EUR (nezletilí; 34 stran; v zahraničí.)
129,07 EUR (dospělí; 34 stránek; v zahraničí).
94,38 USD (nezletilí; maximální sazba, všechny věkové skupiny, 34stránková Aruba, Curaçao, Saint-Martin, Karibské Nizozemsko.)
109,24 USD (dospělí; maximální sazba, všechny věkové kategorie, 34stránková Aruba, Curaçao, Saint-Martin, Karibik, Nizozemsko. 66stránkový obchodní pas k dispozici za stejnou cenu na vyžádání.)[29]
50% sleva existuje pro vážně nemocné žadatele; 10% sleva existuje pro žadatele, jejichž otisky prstů nelze odebrat a kteří získají cestovní pas s platností na 1 rok.[35]
Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie v lednu 2020 přestaly Spojené království a Gibraltar vydávat pasy EU. Britské pasy se nyní vrátily ke svému předchozímu námořnicky modrému designu, který se poprvé objevil v roce 1921. Námořnicky modré pasy mimo EU byly poprvé vydány v březnu 2020, na rozdíl od předchozích vzorů je stránka s osobními údaji nyní vyrobena z polykarbonátu.
Zatímco v přechodném období byl pas Spojeného království a Gibraltaru považován de facto za pas EU, což držitelům přiznávalo práva občanů EU, po skončení přechodného období 1. ledna 2021 nyní všechny britské pasy tento status ztratily.
Před zavedením britského pasu v březnu 2020 odpovídaly britské pasy standardnímu designu EU. V období od března 2019 do března 2020 byly pasy vydávány bez záhlaví „EVROPSKÁ UNIE“.
Očekává se, že v příštích měsících přejde Gibraltar na nový britský design.[40]
Itálie, Německo a Španělsko mají se 190 destinacemi nejsilnější pasy EU. Celosvětově má se 192 destinacemi nejsilnější pas Singapur. Naopak nejslabší pas EU má se 175 destinacemi Chorvatsko. Ke dni 28. července 2023 bylo hodnocení pasů podle počtu zemí a území, které jejich držitelé mohli navštívit bez víza nebo získání víza při příjezdu, následující:[41]
Země
Počet destinací
Belgie
187
Bulharsko
176
Česko
187
Dánsko
188
Estonsko
182
Finsko
189
Francie
189
Chorvatsko
175
Irsko
188
Itálie
190
Kypr
179
Litva
184
Lotyšsko
183
Lucembursko
189
Maďarsko
186
Malta
187
Německo
190
Nizozemsko
188
Polsko
186
Portugalsko
187
Rakousko
189
Rumunsko
176
Řecko
185
Slovensko
183
Slovinsko
183
Španělsko
190
Švédsko
189
Pro srovnání, některé další země, včetně zemí EHP a bývalých zemí EU (UK):
Každý členský stát EU si může vytvořit vlastní zákony o občanství, takže některé země povolují dvojí nebo vícenásobné občanství bez jakýchkoli omezení (např. Francie, Irsko, Itálie a Švédsko); některé umožňují více občanství, ale ignorují existenci jiných občanství v rámci svých hranic (např. Polsko); některé to regulují / omezují (např. Rakousko, Německo, Nizozemsko) a jiné to umožňují pouze ve výjimečných případech (např. Litva) nebo pouze pro jejich občany, kteří získali občanství narozením (např. Chorvatsko, Estonsko, Slovinsko, Španělsko).
ETD se vydávají občanům Evropské unie na jednu cestu zpět do země EU, jejíž jsou státními příslušníky, do země jejich trvalého pobytu nebo ve výjimečných případech do jiného místa určení (uvnitř nebo vně Unie). Rozhodnutí se nevztahuje na národní pasy, jejichž platnost skončila; konkrétně se omezuje na případy, kdy došlo ke ztrátě, odcizení nebo zničení platného pasu.
Velvyslanectví a konzuláty zemí EU, které nejsou zemí původu žadatele mohou vydávat nouzové cestovní doklady, pokud
žadatel je občanem EU, jehož cestovní pas nebo cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen nebo je dočasně nedostupný;
žadatel je v zemi, ve které stát EU, jehož je státním příslušníkem, nemá přístupné diplomatické nebo konzulární zastoupení schopné vystavit cestovní doklad nebo ve které není dotčená země EU jinak zastoupena;
bylo získáno povolení od orgánů země původu žadatele.
Díky občanství Evropské unie mají občané EU, jejichž země nemá v určité zemi diplomatické zastoupení, právo na konzulární ochranu a pomoc od diplomatického zastoupení kterékoli jiné země EU přítomné v nečlenské zemi EU.
V rámci Schengenské dohody musí pasy a cestovní doklady vydané členskými státy splňovat minimální bezpečnostní standardy a pasy musí obsahovat paměťové médium (čip), které obsahuje fotografii držitele a otisky prstů. Tato povinnost se nevztahuje na průkazy totožnosti ani na dočasné pasy a cestovní doklady s platností jeden rok nebo méně.
↑ Arrêt de la Cour. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné online.
↑ANONYMOUS. Document security - Migration and Home Affairs - European Commission. Migration and Home Affairs - European Commission [online]. 2016-12-06 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑Croatia Week | Croatian news portal in English [online]. 2016-02-15 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ab Home. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Passaporti: sul sito tutte le novità | Polizia di Stato. web.archive.org [online]. 2019-07-15 [cit. 2021-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-15.
↑ From 2021: Bulgarian Passports Will Be Valid for 10 Years - Novinite.com - Sofia News Agency. www.novinite.com [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné online.
↑ Osobní doklady - Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné online.
↑ Ansøg om eller forny dansk pas. www.borger.dk [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online.
↑ Important information for the applicant of the Estonian citizen's passport for an adult. web.archive.org [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-22.
↑ Passport Fees - Department of Foreign Affairs. www.dfa.ie [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online.
↑ Passaporti: sul sito tutte le novità | Polizia di Stato. web.archive.org [online]. 2019-07-15 [cit. 2021-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-15.
↑ Passaporto per i minori e espatrio. Polizia di Stato [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (italsky)
↑ Passaporto. www.esteri.it [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-14. (italsky)
↑ CIVIL REGISTRY AND MIGRATION DEPARTMENT - Civil Registry Section. www.moi.gov.cy [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-16.
↑ CIVIL REGISTRY AND MIGRATION DEPARTMENT - Civil Registry Section. www.moi.gov.cy [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-21.
↑ Veiklos sritys. adic.lrv.lt [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-20. (litevsky)
↑ State fees for issuance of passport and identity card | Pilsonības un migrācijas lietu pārvalde. www.pmlp.gov.lv [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑LETA. Jaunā parauga Latvijas pilsoņu pases dizainu izstrādājuši PMLP speciālisti un vācu dizaineri. delfi.lv [online]. 2015-01-29 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (lotyšsky)
↑ Tarieven reisdocumenten 2018 | Publicatie | Rijksdienst voor Identiteitsgegevens. web.archive.org [online]. 2018-01-22 [cit. 2021-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-22.
↑ Minister Plasterk reikt nieuw paspoort uit | Nieuwsbericht | Rijksoverheid.nl. web.archive.org [online]. 2014-04-07 [cit. 2021-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-07.
↑ Vad kostar ett nytt pass? - Sweden Abroad. web.archive.org [online]. 2020-08-29 [cit. 2021-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-29.
↑ Existing passports do not need to be replaced with new Blue British passports, until they expire, the Govt has told GBC. www.gbc.gi [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Official Passport Index Ranking. Henley & Partners [online]. [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ 96/409/CSFP: Decision of the Representatives of the Governme... - EUR-Lex. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online.