Patijála
| |||||||
Geografie
| |||||||
15 390 km²
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
1 625 000
| |||||||
Státní útvar | |||||||
rupie
| |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Patijála (Patiala) byl knížecí stát podřízený Britské Indii, ležící na území Paňdžábu. Hlavním městem byla Patijála, stát měl rozlohu 15 390 km² a žilo v něm podle sčítání z roku 1931 1,6 milionu obyvatel.
Státu vládli mahárádžové sikhského vyznání, kteří odvozovali svůj původ od rodu Phulů, tradičních panovníků v Džaisalméru. Pevnost Patijála byla založena roku 1761, roku 1808 stát přijal britskou ochranu. Nejznámějším panovníkem byl Bhupinder Singh, dobrodruh a bonviván, známý jako kriketový reprezentant, sběratel šperků a luxusních automobilů a první Ind, který vlastnil osobní letadlo.[1] V roce 1907 nechal ve státě vybudovat síť dráhy monorail. Stát patřil mezi 17-gun states, tzn. jeho panovník měl právo na pozdrav sedmnácti dělovými salvami. V Patijále platily indické známky, opatřené vlastním přetiskem.[2]
Po odchodu Britů vytvořila Patijála s okolními knížectvími autonomní územní jednotku v rámci nezávislé Indie Patiala and East Punjab States Union, která se roku 1956 stala součástí státu Paňdžáb.