Patokryje | |
---|---|
Obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Most |
Obec s rozšířenou působností | Most (správní obvod) |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°30′0″ s. š., 13°42′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 440 (2024)[1] |
Rozloha | 2,63 km²[2] |
Katastrální území | Patokryje |
Nadmořská výška | 221 m n. m. |
PSČ | 434 01 |
Počet domů | 157 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Patokryje 35 434 01 Patokryje obec@patokryje.cz |
Starosta | Karel Řehák |
Oficiální web: www | |
Patokryje | |
Další údaje | |
Kód obce | 567345 |
Kód části obce | 118303 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Patokryje (německy Patokrey) jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží asi pět kilometrů východně od centra města Mostu na pravém břehu říčky Srpiny, která spolu se železniční tratí odděluje Patokryje od sousedních Obrnic. Žije zde 440[1] obyvatel.
Název vesnice má význam ves patokryjů, tj. lidí, kteří strachy utíkají a kryjí si paty.[4] V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Potokre (1342), Pothakre (1382),[5] Patokryg (1400), Patokry (1404), Patoryg (1404), v Patokrajích (1492), z Pastokrche (1511), z Patokraj (1543), z Patokrej (1553), na tvrzi Patokrajích (1553), na Patokyjích (1615), Patokrey (1787) a Pattogrö nebo Patokrey (1833).[4]
První písemná zmínka o Patokryjích pochází z roku 1342,[5] ovšem toto datum je sporné. Zcela bezpečně je v roce 1378 zmiňován jako majitel zdejší tvrze vladyka Pešek z Patokryj. V 15. století zde sídlil rod z Duban. V letech 1568–1613 ves vlastnili Manvicové Razičtí ze Vchynic. Po nich byl majitelem Bernard z Elznic. Jemu byl však majetek posmrtně konfiskován za účast ve stavovském povstání. V roce 1623 ves koupili Lobkovicové, kteří ji začlenili do svého panství Bílina, jehož součástí zůstaly Patokryje až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Fara a škola pro Patokryje byly v Českých Zlatníkách.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 373 obyvatel (z toho 171 mužů), z nichž bylo 152 Čechoslováků, 218 Němců, dva Židé a jeden cizinec. Kromě dvou členů církve československé, pěti židů a 63 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 516 obyvatel: 274 Čechoslováků, 229 Němců, tři Židy, jednoho příslušníka jiné národnosti a devět cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také sedm evangelíků, 31 členů československé církve, tři židé, dva příslušníci jiných nezjišťovaných církví a sedmdesát lidí bez vyznání.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 182 | 195 | 209 | 281 | 313 | 373 | 516 | 332 | 338 | 289 | 200 | 342 | 402 | 412 | 457 |
Počet domů | 32 | 36 | 37 | 39 | 45 | 49 | 92 | 93 | 79 | 76 | 69 | 115 | 133 | 151 | 157 |
Při sčítání lidu v letech 1869–1900 byla vesnice osadou obce Želenice. V letech 1910–1930 byla obcí v okrese Duchcov a od roku 1950 obec patří do okresu Most.[10]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 17 ze dne 18. března 2003.[11] Znakem obce je červeno-zlato-modře dvakrát polcený štít. Vpravo nahoře stříbrná chmelová šištice, uprostřed pod sebou tři nohy po kotník palcem kosmo dolů přirozené barvy, s modrým krytem paty upevněným přes nárt, prostřední kryt s modrou tříhrotou ostruhou. Vlevo nahoře zlatý vinný hrozen. List vlajky tvoří tři svislé pruhy, červený, žlutý a modrý. Ve žlutém pruhu noha po kotník palcem k dolnímu cípu, s modrým krytem paty s tříhrotou ostruhou upevněným přes nárt. Poměr šířky k délce listu je 2:3.