Byl synem tesaře. Studoval filozofii a dějiny umění.[4] Byl zapřisáhlým pacifistou a označoval se za „antierotika“.[2]
1885 začal psát pro nejrůznější časopisy kritiky.[5] Poté odešel do Berlína, kde roku 1892 založil Nakladatelství německých fantastů (Verlag deutscher Phantasten). Roku 1900 se oženil s vdovou Annou Sommerovou. Jejich manželství vydrželo až do Scheerbartovy smrti. V Berlíně patřil Scheerbart spíše k outsiderům a se svými kolegy se příliš nestýkal. Výjimku tvoří Erich Mühsam, s nímž plánoval založit Das Vaterland (Otčina).[3]
Scheerbart publikoval v řadě významných časopisů své doby, nechybí mezi nimi Freie Bühne, Pan, Die Jugend, Ver Sacrum, Der Sturm a Die Gegenwart. Je autorem řady publikací většinou menšího rozsahu. Jeho dílo, zčásti fantaskního či groteskního charakteru, nelze zařadit k žádnému z dobových uměleckých směrů, třebaže jeho tvorba ovlivnila expresionisty i dadaisty.[3]
Dva romány, s povolením spisovatele přeložil Karel Kamínek; se studií z Frant. Servaese, Praha: Otto, 1908 (Knihovna Zlaté Prahy ; 45), výbor obsahuje romány Rakkóx, bilionář (Rakkox, der Billionär, 1900) a Divoký hon (Die wilde Jagd, 1900).
Mořský had. Mořský román (Die Seeschlange. Ein See-Roman), z němčiny přeložil Bohuslav Reynek, Stará Říše na Moravě: Marta Florianová ; Praha: St. Jílovská, 1920 (Dobré dílo; 69)
Galantní loupežník, neboli Příjemný mrav. Zahradní scherzo (Der galante Räuber oder Die angenehme Manier. Ein Garten-Scherzo), přeložil Ludvík Vrána, v Litomyšli: Josef Portman, 1927
Hořící harém (Der brennende Harem), přeložil Jaroslav Picka, v Praze: Jaroslav Picka, 1935 (Čtení pro bibliofily; 30)
Časopisecky
[název příspěvku se zatím nepodařilo dohledat] in Světová literatura, roč. 37 (1992), č. 6 , s. ?
Smějící se anděl (Der lachende Engel), přel. Ludvík Kundera, in Host, roč. 16 (2000), č. 10 (2000), s. 36
↑RAUSCH, Mechthild. Scheerbart, Paul Carl Wilhelm (Pseudonym Kuno Küfer) [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-03-21]. Dostupné online.
↑ abPOLÁČEK, Josef. Scheerbart, Paul. In: BOK, Václav et al. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. S. 604.
↑ abcHEINRICH-JOST, Ingrid; Redakce. Scheerbart, Paul. In: KÜHLMANN, Wilhelm. Killy-Literaturlexikon. Berlin/Boston: Walter de Gruyter, 2011. Svazek 10: Ros – Se. S. 274–275. (německy)
POLÁČEK, Josef. Scheerbart, Paul. In: BOK, Václav et al. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. S. 604.