Pavučinec kozlí | |
---|---|
Pavučinec kozlí | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | pavučincovité (Cortinariaceae) |
Rod | pavučinec (Cortinarius) (Pers.) Gray 1821 |
Binomické jméno | |
Cortinarius traganus Fr. (1838) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavučinec kozlí (cortinarius traganus) je nejedlá houba z čeledi pavučincovitých.
Klobouk měří v průměru 3–15 cm, nejdříve kulovitý až polokulovitý pak,vyklenutý až plochý, se širokým hrbolem, okraj bývá v mládí podehnutý spojený s nafialovělými vlákny pavučinky jež jsou zbytky rezavé oponky. Pokožka klobouku je v mládí světle až živě fialová, jemně hedvábně plstnatá.
Plachetka je barvy růžovofialové, ve stáří je od výtrusů rezavě hnědá až okrová, což je způsobeno suchem a stářím.
Dužnina je masitá a pevná, barvy žlutohnědé až šafránové, jakoby mramorová, u třeně nafialovělá.
Třeň je 5–12 cm vysoký, 1–5 cm tlustý.
Vůně v mládí je příjemně ovocná, ve stáří acetylenová (jablečný šampón), záleží na prostředí kde se nalézá a také podle stáří houby.
Chuť je hořká.
Výtrusný prach je okrový.
Nejčastěji se vyskytuje v srpnu až v listopadu. Převážně jde o symbionta smrku a borovic, ale může se nacházet i pod listnáči nebo jej často můžeme najít v porostu borůvek.