Paznaun

Údolí Paznaun, v popředí kostel Hl. Dreifaltigkeit

Paznaun je údolí v Tyrolsku v Rakousko, vedoucí na jihozápad od Pians (856 m) do horského průsmyku Bielerhöhe (2071 m) na hranici Vorarlberska a Tyrolska.

Údolím Paznaun protéká řeka Trisanna. Je obklopeno Centrálními krystalickými Alpami, konkrétně pohořím Verwall na severu, Samnaunskými Alpami na jihovýchodě a pohořím Silvretta na jihozápadě. Hlavními vesnicemi v údolí Paznaun jsou See (1050 m), Kappl (1226 m), Ischgl (1377 m) a Galtür (1586 m). Dnes je hlavní hospodářskou činností v údolí cestovní ruch, zejména zimní sporty. Každá z hlavních vesnic má svůj lyžařský areál, z nichž nejvýznamnější je středisko Ischgl. V Paznaun se nachází přes 60 kaplí.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Horní Paznaun (Ischgl a Galtür) bylo pravděpodobně osídleno v 9. století Rétoromány z Engadinu přes průsmyky Fimber a Futschöl. Ačkoli oblast byla zpočátku pravděpodobně využívána pouze jako pastviny; pastviny Ida a Rafinalp v údolí Filbertal (Ischgl) jsou doloženy již koncem 11. století.[1] Galtür byl kolem roku 1300 osídlen Valachy. Horní Paznaun dlouho patřilo také k hrabství Dolní Engadin a Vinschgau v Churrätienském vévodství a k panství Nauders. Ischgl a Galtür patřily do 16. století k Engadinu také jako církevní celky (farnosti Sins a Steinsberg). Dolní Paznaun (Kappl a See) bylo naopak osídleno ze Serfausu a Fiss. Tyto obce patřily k hrabství Oberinntal v Bavorském vévodství a později k panství Landeck. Od roku 1849 patřilo celé údolí Paznaun k landeckému panství a podle toho od vzniku politických okresů v roce 1868 k landeckému okresu.[2]

Název údolí je poprvé zmiňován kolem roku 1275 jako Baschenowe. V pozdějších dokumentech se nazývá Paczenowe (1290), Patzenune (1315), Patznaun (1319) nebo Pazenun (1360). Od roku 1400 se nazývá Patznaun. V listině z roku 1383 k vysvěcení kostela v Galtüru je vallis que Cultura nuncupatur ("údolí, které se nazývá Cultura [= Galtür]") označeno jako annexa valli que dicitur Pazenowe ("spojené s údolím, které se nazývá Paznaun"), což naznačuje, že název Paznaun se původně nevztahoval na část kolem Galtüru. Vesnice Paznaun v obci Ischgl je pravděpodobně jednou z nejstarších osad v údolí a dala mu jméno.[3]

Název údolní řeky se v historických záznamech střídá mezi Rosanna a Trisanna, ale teprve od vydání publikace Atlas Tyrolensis (1774) se pro řeku v údolí Paznaun důsledně používá název Trisanna.[3]

Kvůli šíření viru SARS-CoV-2 v Rakousku byla 13. března 2020 na Paznaun uvalena karanténa, protože zejména v Ischglu bylo mnoho nakažených osob, zejména lyžařských rekreantů.[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paznaun na anglické Wikipedii a Paznaun na německé Wikipedii.

  1. ↑ MEIGHÖRNER, Wolfgang; BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 978-3-7030-0485-8. 
  2. ↑ WERNER, Paul; THOMA, Ludwig. Samnaungruppe: ein Führer für Täler, Hütten und Berge. 2. Aufl. vyd. Muenchen: Rother 240 s. (Alpenvereinsfuehrer Reihe Zentralalpen). ISBN 978-3-7633-1241-2. 
  3. ↑ a b Digitalisierter Bestand der Landesbibliothek Dr. Friedrich Teßmann. digital.tessmann.it [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ St. Anton und Paznaun unter Quarantäne. tirol.ORF.at [online]. 2020-03-13 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]