Pecka (okres Jičín)

Pecka
Pohled z jihu
Pohled z jihu
Znak městyse PeckaVlajka městyse Pecka
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecNová Paka
Obec s rozšířenou působnostíNová Paka
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 335 (2024)[1]
Rozloha23,03 km²[2]
Nadmořská výška407 m n. m.
PSČ507 82
Počet domů649 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa úřadu městysePecka 2
507 82 Pecka
podatelna@mestys-pecka.cz
StarostkaHana Štěrbová
Oficiální web: www.mestys-pecka.cz
Pecka
Pecka
Další údaje
Kód obce573299
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pecka (německy Petzka) je městys v členité krajině Podkrkonoší v severovýchodní části okresu Jičín v Královéhradeckém kraji. V obci žije přibližně 1 300[1] obyvatel.

Název městyse je odvozen od kopce, který svým tvarem připomíná pecku. V minulosti však městečko se nazývalo „městečko pod Peckou“, kdežto hrad nesl jméno „na Pecce“.[zdroj?]

Hrad a městečko Pecka, kresba Johanna Venuta z roku 1820

První zmínka o osadě pochází z roku 1322 a již o šedesát let později (roku 1382) byla osada Pecka povýšena na městečko. Městečku bylo uděleno právo na pořádání tří výročních trhů. Roku 1633 pak Ferdinand II. na přímluvu převora kartouzského kláštera Filipa Buschka povýšil městečko na město a přidělil mu znak.

Za třicetileté války však byla obec vydrancována císařským vojskem a vzápětí vypálena Švédy. Další pohroma jej stihla roku 1830, kdy vyhořel i hrad, který již nebyl obnoven v původním rozsahu a následně zpustl. Teprve roku 1940 byly započaty práce, které částečně hrad zachránily.

Roku 1890 bylo město začleněno do jičínského hejtmanství, okres Nová Paka. Měl 197 domů, 1322 českých obyvatel. Ve městě byla radnice, pětitřídka, četnická stanice, poštovní úřad, občanská záložna, mechanická pila, mlýn, výrobna člunků a výrobna rukodílného bavlněného zboží. Svěřený statek s pivovarem a myslivnou měl v držení kníže Karel Trauttmansdorff.

Opodál města stály klimatické lázně „V lázních“, které se zde v současné době již nenachází. Ještě dnes je ale v městečku dochováno několik původních roubených stavení a přímo v centru se nachází barokní kostel svatého Bartoloměje, který byl původně dřevěný, a který byl roku 1603 byl nahrazen kamenným. Jeho dnešní podoba pochází z let 1748 až 1758, kdy byl přestavěn.

Roku 1960 byly k obci připojeny osady Lhota u Pecky a Staňkov. Zbývající místní části pak byly připojeny v polovině sedmdesátých let 20. století.[4] Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 818 1 622 1 558 1 532 1 767 1 469 1 367 1 034 1 040 934 882 849 872 872 811
Počet domů 241 239 246 248 251 259 273 291 261 260 248 309 322 351 351

Místní části

[editovat | editovat zdroj]
  • Pecka (k. ú. Pecka a Lhota u Pecky)
  • Arnoštov (k. ú. Bukovina u Pecky) – osada poprvé zmiňována roku 1765. Jsou zde zachovalé roubené chalupy typické pro kraj Podkrkonošský. V současné době je osada využívána spíše pro chalupářské účely.
  • Bělá u Pecky (k. ú. Bělá u Pecky) – leží na soutoku tří potoků: Javorka, Zlatnice a Štikovský potok. První zmínka o vsi je z roku 1533.
  • Bukovina u Pecky (k. ú. Bukovina u Pecky) – první zmínka je z roku 1412. Na návsi je roubený rodný domek spisovatele K. V. Raise a socha sv. Jana Nepomuckého.
  • Horní Javoří (k. ú. Horní Javoří) – první zmínka je z roku 1532.
  • Kal (k. ú. Kal) – první zmínka je z roku 1497. Je zde zachována panská kovárna z poloviny 18. století, roubený mlýn a na strmém ostrohu hradiště Valy.
  • Staňkov (k. ú. Staňkov u Pecky) – osada zmiňovaná již v 14. století.
  • Vidonice (k. ú. Vidonice) – první zmínka je z 15. století, je zde farní kostel sv. Jana Křtitele.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pecce.

Majitelé peckovského panství

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. 
  5. Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. HETFLEISCHOVÁ, TRYBENEKROVÁ, Milada, Věra. Osobnosti Peckovska. Listy Peckovska. Červenec - září 2008, roč. XVIII, čís. 2/2008, s. 14. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]