Pelyněk ladní

Jak číst taxoboxPelyněk ladní
alternativní popis obrázku chybí
Pelyněk ladní (Artemisia campestris)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
Rodpelyněk (Artemisia)
Binomické jméno
Artemisia campestris
L., 1753
Poddruhy rostoucí v ČR
  • pelyněk ladní pravý (Artemisia campestris campestris)
  • pelyněk ladní hedvábný (Artemisia campestris lednicensis)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lodyhy
Květenství
Nákres pelyňku ladního

Pelyněk ladní (Artemisia campestris) je vytrvalou, mírně aromatickou, okolo půl metru vysokou bylinou suchých, teplých a málo úživných míst. V české přírodě je považován za původní druh rozšířený roztroušeně až poměrně hojně, nejčastěji roste od nížinného do podhorského stupně. Rostlina má léčivé vlastnosti, jako většina z téměř 550 druhů rodu pelyněk.[1][2][3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Pelyněk ladní má areál původního výskytu převážně v Evropě s přesahem do západní Asie a severní Afriky. Rozprostírá se od Španělska a Francie na západě přes střední Evropu po evropské Rusko na východě, na severu Evropy zabírá jižní část Skandinávie a na jihu Evropy sahá po Středozemní moře a do Turecka. Východní směrem, dále za Ural, se rozkládá v západní Sibiři a severní Číně, jižním směrem sahá do Íránu, Iráku a severních oblasti Kavkazu. Na severovýchodě Afriky zasahuje do Alžírska. Druhotně byl pelyněk ladní rozšířen i do Severní Ameriky, kde nyní roste od subarktických regionu Kanady přes většinu států ve Spojených státech až po Mexiko.

České republice je nejvíce rozšířen v teplejších oblastech středních a severních Čech a na jižní Moravě.[2][4][5]

Světlomilný, teplomilný a suchu odolný hemikryptofyt rostoucí v zásadité půdě, která je lehká, vysýchavá, nemusí být hluboká a může obsahovat jen málo dusíku. Vyskytuje se v pásmu nížin až pahorkatin na slunných stráních, skalách, písčinách, úhorech, silničních, železničních i jiných náspech, stejně jako po okrajích polních cest, na rumištích a jiných místech přeměněných lidskou činností. Roste nejčastěji na stanovištích s nezapojenou vegetací, která jsou teplá a slunná, jen krátkodobě zastíněná. Začíná kvést v období plného léta, v červenci a kvete až do počátku října. Rostliny pěstované v málo výživné a suché půdě na plném slunci jsou aromatičtější a vydrží déle růst na stejném stanovišti.

Rostlina má sice léčivé vlastnosti, ale v porovnání s pelyňkem pravým nebo pelyňkem černobýlem či pelyňkem brotanem jsou mnohem slabší. Počet chromozomů 2n = 36, stupeň ploidie x = 4.[1][2][4][6][7]

Vytrvalá bylinapolokeřlodyhami vysokými od 30 do 80 cm, které vyrůstají ze silného, dřevnatějícího oddenku s rozvětvenou kořenovou hlavou. Lodyhy jsou dvoje, jedny jsou květonosné, přímé či vystoupavé, nachově naběhlé a prutovitě rozvětvené v úzkou latu, druhé jsou neplodné, položené či krátce vystoupavé, vyrůstají v trsu a jsou od spodu v ostrém úhlu rozvětvené do mnoha větví. Střídavě vyrůstající listy jsou v obryse okrouhlé až eliptické, v mládí šedoplstnaté a později lysé, dlouhé bývají 2 až 3 cm a široké 0,5 až 1,5 cm. Spodní listy lodyhy mají dlouhý, ouškatý řapík a jsou nepravidelně dvakrát až třikrát peřenosečné, střední listy jsou krátce řapíkaté a jednou až dvakrát peřenosečné, hořejší jsou přisedlé a jednoduše peřenodílné, nejvýše postavené listy přecházejí v nedělené listeny; palisty chybí.

Drobné, zelenobílé, žluté či načervenalé pravidelné květy jsou sestavené do útlých, přímých nebo nicích, krátce stopkatých vejčitých úborů asi 4 mm dlouhých a 3 mm širokých vyrůstajících na koncích větví. Početné úbory vytvářejí krátké, někdy jednostranné hrozny odstávající pod úhlem asi 45° a skládají latovitá květenství. Úbory vyrůstají jednotlivě z paždí úzkých listenů na krátkých postranních větvičkách. Zákrov úboru je lysý nebo pouze řídce chlupatý a jeho zelené či načervenalé, střechovitě uspořádané listeny jsou široce suchomázdřitě lemované, vnitřní mají tvar podlouhlý a vnější vejčitý. Květy v úboru jsou žluté nebo načervenalé, trubkovité, nemají vyvinutý kalich, všechny jsou funkčně jednopohlavné a z úboru téměř nevyčnívají. Středových samčích květů bývá průměrně osm, mají zakrnělý semeník, širokou trubkovitou korunu s pěti rozestálými cípy a jejich prašníky mají na špičce drobný přívěsek. Okrajové květy jsou samičí, bývá jich průměrně také osm, mají úzkou, niťovitě trubkovitou, pěticípou korunu a znatelně delší bliznová ramena. Květy jsou opylovány větrem.

Plody jsou nažky asi 1 mm dlouhé, nerýhované a bez chmýru. Pelyněk ladní se rozmnožuje nažkami (semeny), která jsou do okolí šířeny hlavně větrem nebo povrchovou vodou. V případě potřeby se jejich semena vysévají koncem zimy a v létě se mladé semenáče vysazují na stanoviště.[1][2][4][6][7]

Pelyněk ladní je druhem velmi rozšířeným, což je i částečně příčinou jeho variability. Podle[8] je uznáváno těchto 13 poddruhů:

  • Artemisia campestris subsp. alpina (DC.) Arcang.
  • Artemisia campestris subsp. borealis (Pall.) H. M. Hall & Clem.
  • Artemisia campestris subsp. bottnica A. N. Lundström ex Kindb.
  • Artemisia campestris subsp. canadensis (Michx.) Scoggan
  • Artemisia campestris subsp. caudata (Michx.) H. M. Hall & Clem.
  • Artemisia campestris subsp. cinerea Le Houér.
  • Artemisia campestris subsp. glutinosa (Gay ex Bess.) Batt.
  • Artemisia campestris subsp. lednicensis (Spreng.) Greuter & Raab-Straube
  • Artemisia campestris subsp. lempergii Sennen
  • Artemisia campestris subsp. maritima (DC.) Arcang.
  • Artemisia campestris subsp. mertensii (Bess.)
  • Artemisia campestris subsp. pacifica (Nutt.) H. M. Hall & Clem.
  • Artemisia campestris subsp. variabilis (Ten.) Greuter

Z výše uvedených podruhů se v české přírodě vyskytují pouze dva: "pelyněk ladní pravý" (Artemisia campestris subsp. campestris) a "pelyněk ladní hedvábný" (Artemisia campestris subsp. lednicensis).

Nominátní poddruh "pelyněk ladní pravý" je rozšířen téměř po celém území Evropy, na severu Afriky, v Číně i západní Asii.

Druhý poddruh "pelyněk ladní hedvábný" vyrůstá jen v části střední Evropy (Česká republika, Slovensko, Maďarsko) a v části Balkánu (Srbsko, Severní Makedonie, Kosovo). V ČR se vyskytuje na nejteplejších a nejsušších stanovištích na jižní Moravě, jeho hlavním poznávacím znakem jsou listy a lodyhy porostlé trvalými, neopadávajícími, hedvábitě plstnatými chloupky.[2][9]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Květena ČR, díl 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. Kapitola Artemisia campestris, s. 181–182. 
  2. a b c d e HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Pelyněk ladní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.07.2007 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  3. STEVENS, Peter Francis. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14: Asteraceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 12.02.2019 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Rostliny: Pelyněk ladní [online]. Jiří Bohdal, Naturfoto.cz, České Budějovice [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  5. POWO: Artemisia campestris [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Dendrologie.cz: Pelyněk ladní [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  7. a b KRAVÁKOVA, Jolana. Analýza éterických olejů vybraných druhů rodu Artemisia.... Brno, 2012 [cit. 17.02.2020]. Diplomová práce. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Vedoucí práce Emil Švajdlenka. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. HASSLER, Marcus. Catalogue of Life 2020: Artemisia campestris [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2020-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  9. US National Plant Germplasm System: Artemisia campestris subsp. lednicensis [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]