Penízek prorostlý

Jak číst taxoboxPenízek prorostlý
alternativní popis obrázku chybí
Penízek prorostlý - skutečná velikost (Microthlaspi perfoliatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodpenízek (Microthlaspi)
Binomické jméno
Microthlaspi perfoliatum
(L.) F. K. Mey., 1973
Synonyma
  • Thlaspi perfoliatum (L.) 1753
  • Noccaea perfoliata (L.) Al-Shehbaz, 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství
Zralý plod se semeny

Penízek prorostlý (Microthlaspi perfoliatum) je drobná, dvouletá, efemerní, šedě zelená bylina vysoká do 20 cm. Již brzy z jara kvete drobnými bílými květy, které se po opylení přemění v nápadné plody, křídlaté, nafouklé šešulky. S příchodem léta plody dozrávají a rostlina usychá.

Po rozdělením rodu Thlaspi dostal v roce 1973 vědecké jméno Microthlaspi perfoliatum. Od roku 2014 se projednává rozdělení rodu Microthlaspi a následný přesun penízku prorostlého se jménem Noccaea perfoliata do nového rodu Noccaea.[1][2][3][4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je rozšířená téměř v celé Evropě, severním směrem až po 52° severní šířky a jižním směrem po břehy Středozemního moře. Na východ její areál sahá přes Ural a Kavkaz až na Sibiř a do Střední Asie a severní Číny, jižním směrem přes jihozápadní Asii a Arabský poloostrov až na Indický subkontinent. Vyskytuje se také na severu Afriky v oblastech přilehlých ke Středomoří. Jako nepůvodní druh byl zavlečen i do Severní Ameriky.

V české přírodě je teplomilným druhem, jenž se vyskytuje v planárním až montánním stupni, hojně roste v nížinách a roztroušeně v pahorkatinách. Obvykle se jeho stanoviště nachází do nadmořské výšky 500 m n. m.[1][2][4]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

Je hemikryptofyt, který nejčastěji roste na slunných stanovištích v sušších trávnících na kamenitých stráních, ve vinicích, na mezích, okrajích polí a lesů, podél cest a na železničních náspech. Je vázaný na půdy lehké, mírně humózn a obvykle na vapnitém podloží, nejčastěji se vyskytuje v nesouvislém vegetačním krytu, kde je minimum konkurujících rostlin. Mnohdy se objevuje na místech, která v letním období trpí nedostatkem vody a bývají prostá jiných rostlin.

Kvete velmi brzy na jaře, v březnu a dubnu, počátkem července již bývají semena dozrálá. Je krátkověkou bylinou, jejíž semena většinou vyklíčí již na podzim a vytvoří drobnou listovou růžici, která přečká zimu a na jaře vypustí květonosnou lodyhu a vykvete. Velmi rychle odkvete, vytvoří plody a ukončí svůj životní cyklus. Pokud semena vzejdou až na jaře, rostou rostliny sice také rychle, ale jejich doba vegetace je o poznání opožděná za ozimými jedinci.

Existuje několik cytotypů, v české přírodě rostou hexaploidní rostliny 2n = 42 se stupněm ploidie x = 6. Mimo území republiky se ještě vyskytují rostliny diploidní, tetraploidní nebo dekaploidní s 2n = 14, 28 nebo 70, přičemž spolu často koexistují ve smíšených populacích.[1][2][3][5][6][7]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Dvouletá, jen zřídka jednoletá bylina s lodyhou vysokou 10 až 20 cm vyrůstající z tenkého, až nitkovitého kořene. Lodyha je lysá, nasivělá, vespod někdy načervenalá, přímá, na průřezu válcovitá, jednoduchá nebo od spodu chudě rozvětvená, vyrůstá z řídké přízemní růžice, někdy vyráží z jedné růžice více lodyh. Listy v růžici mají asi 1 cm dlouhý řapík, jsou obvejčité, celokrajné a v době kvetení již bývají suché. Lodyžní listy vyrůstající střídavě jsou objímavé, mají velká ouška, bývají vejčité až kopinaté, po obvodě celokrajné či zubaté a nemají palisty. Listy jsou obdobně šedivé jako lodyha a po rozemnutí páchnou po česneku a ostře chutnají.

Květy vyrůstají v hustém koncovém či úžlabním hroznovitém květenství, které se po odkvětu prodlužuje. Oboupohlavný, krátce stopkatý čtyřčetný květ má žlutavě zelené, občas fialověle naběhlé, eliptické kališní lístky dlouhé asi 1 mm. Korunní lístky jsou bílé, úzce obvejčité, na konci zaokrouhlené, asi 3 mm velké a nehetnaté. Do dvou kruhů je uspořádáno šest tyčinek, čtyři delší ve vnitřním a dvě kratší ve vnějším, obojí nesou prašníky zůstávající žluté i po vyprášení pylu. U báze prašníků jsou čtyři nektaria. Svrchní semeník, vzniklý ze dvou plodolistů, je druhotně čtyřdílný, blizna je slabě dvoulaločná. Opylení zajišťuje drobný hmyz.

Z opyleného květu se vyvine plod šešulka, velká 4 až 6 mm, která vyrostla na téměř stejně dlouhé, rovnovážně odstávající stopce. Šešulka je úzkopřehrádečná, široce obsrdčitá až obvejčitá, lžícovitě prohnutá a naspodu vypouklá. Její chlopně mají po celém obvodě blanitá křídla, v srdčitém výkrojku je patrná suchá čnělka s bliznou. V pouzdře šešulky bývá po čtyřech eliptických, mírně zploštělých, žlutavě hnědých semenech, která jsou asi 1,5 mm velká a za vlhka slizovatí.

Rostlina se může rozmnožovat jediným způsobem, generativně. Semena bývají na nevelké vzdálenosti rozfoukává na větrem, nebo se vlhká přilepí k srsti či peří procházejících živočichů nebo k projíždějící technice. Některá semena vyklíčí hromadně a to již koncem léta, jiná si podržují dormanci a vyraší až na jaře.[1][2][5][7][8][9][10][11]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Málo významná plevelná rostlina, která byla v prehistorických dobách zavlečená do střední Evropy z oblastí okolo Středozemního moře. Roste jako drobný plevel na polích, mezích, v zahradách, suchých příkopech, na slunném i přistíněném místě s lehkou, drobivou půdou. Zapleveluje především ozimy a vytrvalé pícniny, svůj cyklus však dokončuje již v době, kde se obilniny nebo traviny teprve začínají rozrůstat. Znatelně škodí jen tehdy, když se vyskytne ve velkém množství a svými listovými růžicemi utláčí právě vzcházející plodiny. Je bylinou citlivou na běžně používané herbicidy, žádná speciální ochrana se proti ní neprovádí. Vláčení zamořených porostů pozdě na podzim a brzy z jara tento drobný plevel z polí spolehlivě odstraní.[2][3][8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Thlaspi perfoliatum, s. 174. 
  2. ↑ a b c d e MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Thlaspi perfoliatum [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2008-04-07 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b c DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Penízek prorostlý, s. 247–248. 
  4. ↑ a b POWO: Noccaea perfoliata [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4 [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2010-06-16]. Kapitola Peniažtek prerastenolistý. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  6. ↑ BURNETT, K. M. Chinese Plant Names: Microthlaspi perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Microthlaspi perfoliatum [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b MIKULKA, Jan; SLAVÍKOVÁ, Lucie. Ohrožené, invazní a rezistentní plevele: Penízek prorostlý [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.i.i., Praha - Ruzyně, rev. 2009 [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ JELÍNKOVÁ, Eva. Penízek prorostlý [online]. Eva Jelínková [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Prairie Wildflowers of Illinois: Microthlaspi perfoliatum [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Flora of North America: Microthlaspi perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2010-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]