Peptid (řecky πεπτικις peptikos „stravitelný“ nebo πεπτις peptos „vařený“) je chemická sloučenina organického původu, která vzniká spojením několika aminokyselin peptidovou vazbou. Všechny peptidy, kromě cyklických peptidů, mají na konci řetězce N-konec (aminovou skupinu) a C-konec (karboxylovou skupinu). Termín peptid byl poprvé použit v roce 1902 Emilem Fischerem při zkoumání rozkladu bílkovin pepsinem.
Podle počtu peptidových vazeb se peptidy dělí na oligopeptidy (dipeptidy, tripeptidy, tetrapeptidy a další), polypeptidy a bílkoviny (proteiny). Bílkoviny se skládají z jednoho nebo více polypeptidů uspořádaných biologicky funkčním způsobem. Peptidy se řadí spolu s nukleovými kyselinami, oligosacharidy, polysacharidy a dalšími sloučeninami mezi biologické oligomery a polymery.
Peptidy, především bílkoviny, bývají organismem syntetizovány jako neaktivní prekurzory, které se pak na místě působení chemický mění na aktivní formu. U některých peptidů, které vznikly biosyntézou v živých organismech, dochází k posttranslačním modifikacím, při kterých je změněna vždy určitá část peptidu. Tyto modifikace dávají molekule nové vlastnosti, většinou biologickou aktivitu.
Peptidy jsou tvořeny aminokyselinami. Aminokyseliny mají dvě funkční skupiny: aminovou (–NH2) a karboxylovou (–COOH). Ty jsou navázané na uhlovodíkový řetězec (R), který může obsahovat například skupinu –CH3, –CH2–CH3, –CH2–OH a mnoho dalších. Příklady jednoduchých aminokyselin, kde jsou uvedeny jejich názvy a v závorkách jejich používané zkratky:
Důležitou vlastností aminokyselin je jejich schopnost vzájemného slučování za vzniku peptidové vazby. Důležité je, že vzniklý peptid má na svých koncích opět aminovou (–NH2) a karboxylovou (–COOH) skupinu, které jsou schopny další reakce. Kromě cyklických peptidů mají tedy peptidy na konci řetězce N-ukončení (aminovou skupinu) a C-ukončení (karboxylovou skupinu). Postupným slučováním s dalšími aminokyselinami nebo peptidy mohou vznikat obrovské makromolekuly ze stovek až tisíců jednotlivých aminokyselin.
Aminová a karboxylová skupina aminokyselin spolu reagují za vzniku peptidové vazby a za odštěpení molekuly vody. Tato reakce se nazývá polykondenzace a je to reakce endotermická. Peptidová vazba obsahující seskupení atomů –CO–NH– je druhem kovalentní vazby. Na konci každé molekuly, která obsahuje peptidickou vazbu, je opět zakončení
–NH2 a –COOH. Obecná rovnice polykondenzace:
Pořadí aminokyselin v peptidech určuje jejich vlastnosti. V lidském organismu se na stavbě bílkovin podílí 20 základních aminokyselin, ale možnosti jejich kombinací jsou nekonečné. Příklady počtu kombinací:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peptide na anglické Wikipedii. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peptid na německé Wikipedii.