Peribsen

Peribsen
Seth-Peribsen, Horus-Sejemib, Tlas, Uaznes[1]
Pečeť- Per-àb-Sen na fragmentu z hrobky (P) - Abydos
Doba vlády	2660 - 2650^+25[2]
Rodné jméno	Sekhem-ib per en Maat, později Per-in-sen[3]
Trůnní jméno	Per-àb-sen[4] Sekhem-bid[5][6]
Horovo jméno
	Stḥ-pr-ib-sn
Hrobka	Abydos, královská nekropole [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peribsen varianty serechů: (a) Horus serech - Per-ib-sen, (b) Sekhem-ab Peribsen, (c) Horus - Sutech Per-ib-sen^[4]

Královské pohřebiště Ummal-qaab (Abydos); (P) Hrobka Peribsen, (V) Chasechemuej

Stéla a serech Sekhem-ab Peribsen, ^{[p 1]}nalezená poblíž hrobky; Egyptské Muzeum

Seth-Peribsen byl králem - faraonem 2. dynastie starověkého Egypta v období utváření státního útvaru v nilském údolí. Jeho vláda se uvádí do roků 2660 - 2650 př. n. l. (s možnou odchylkou ~25 roků,^[2]) do pozdního období 2.dynastie. Podstatná část informací o Peribsenovi se opírá o roztroušené archeologické nálezy artefaktů, jejich presentací v muzeích a podrobný popis jeho hrobky v královském pohřebišti v Abydosu^[1]

Prolog

Králové, kteří v této době vládli, jsou obestřeni mlžným oparem zastírajícím jejich životní cesty. Dobové nápisy a památky zaznamenávají větší počet královských jmen, případně jejich variant, stejně jako dochované citované královské seznamy vzájemně vykazující nesouvisející odchylky.
Historie vývoje Egypta jako státu ve 2. a 3. dynastii je významná pro raný vývoj faraonské civilizace, avšak přesto zůstává nejasná kvůli nedostatku současných textů a bezpečně datovaného materiálu. Široký historický nástin sice byl stanoven s určitou jistotou,^{[p 2]} ale řada otázek o následnictví zůstává stále nezodpovězena. Královským pohřebním památkám dominují archeologické nálezy a pomáhají zmapovat změny v základní ideologii.

Náboženství jako celek bylo prakticky k nerozeznání od královského kultu a rozpor mezi státním a soukromým uctíváním božstev odráží širší rozdělení mezi vládnoucí elitou a obyvatelstvem. Nicméně požadavky na stavby pohřebních staveb- mastab, později pyramid, vedly k otevření se okolnímu světu, profesionalizaci vlády a vytváření vládních struktur vedoucích k centralizaci a sjednocení státu. Dlouhotrvající iniciativy ke zvýšení ekonomické produktivity zahrnovalo lepší vedení hospodářských záznamů, rozvoj písma, většího využívání egyptského nerostného bohatství a také zvýšení zahraničních obchodních vztahů, jak dosvědčují nálezy staroegyptské keramiky v Palestině.^[7][8]

Identita krále

Kamenná váza s jménem "Seth-Peribsen, dobyvatel města Sethroëa" znak písaře, Muzeum St Germain en Laye

Ze souboru artefaktů s uvedením jeho jmen, převážně na pečetích uzávěrů nádob, v různých muzeích roztroušených ostrak a několika stél, je existence krále Peribsena jednoznačně potvrzena.^[3] Přestože o jeho vládě ve druhé polovině 2. dynastie nejsou známé žádné písemné zprávy (kromě jeho jmen) a v neposlední řadě jeho hrobky na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v Abydosu.^[1] Identity a pořadí prvních tří králů 2. dynastie jsou jisté a doložené nálezy presentovanými v káhirském muzeu. Současné památky a pozdější královské seznamy lze s rozumnou jistotou uvést do souladu pro prvních pět vládců 2. dynastie, a Khasekhemwy je všeobecně uznáván jako poslední král 2. dynastie ^{[p 3]}. (Nicméně Gauthier^[4]jej uvádí jako zakladatele 3. dynastie). Oproti tomu jsou pozice dalších možných vládců a skutečný rozsah jejich autorita – zcela nejisté.

V první polovině 2. dynastie byla vláda zřejmě rozdělena na Horní a Dolní Egypt, docházelo mezi nimi k vojenským střetů,^{[p 4]}, ke kterým významně přispívaly i rozdílné klimatické podmínky, kdy v Horním Egyptě nízké dešťové srážky na horním toku Nilu ovlivňovaly nízkou úrodu, zatím co v Dolním Egyptě prudké deště úrodu ničily. ^[9]

Vnitřní napětí v polovině druhé dynastie, jsou naznačeny změnou pozice boha v královském Serechu Peribsena, kdy Horus byl nahrazen bohem Sutechem v královské titulaci Peribsena, přičemž zároveň je doložena jeho role jako "dobyvatel" města Śtrt-Sethroë na severovýchodě Delty

Černý^[3], Gardiner^[10]

Souvislost mezi změnou jeho jména a dva další aspekty Peribsenovy vlády, jeho rozhodnutí mít hrobku v královském pohřebišti 1. dynastie a tím se přihlásit k odkazu předků ukazuje, že jeho rod pocházel z Horního Egypta. Jeho rozšíření vlády na sever do Dolního Egypta jako dobyvatele a změna boha Horuse na Sutecha pak měly politický posun do oblasti, kde Sutech byl hlavním bohem a Peribsen usiloval o uznaní legitimity jeho vlády. Černý^[3] uvádí, že ke změně jeho jména došlo právě po ovládnutí již zmíněného města Śtrt-Sethroë, kde byl již dlouhodobě uznáván náboženský kult boha Sutecha, . Celkový vývoj směřoval k sjednocení Egypta pod jednu centrální vládu.^[7]

Hrobka

Pohřební komora hrobky Perabsena, nekropole Abydos^[1]

Hrobka Peribsena se nachází na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie a svoji architekturou od starších z nich se dost odlišuje. Její obdélníková základna je 12,6 x 15,8 m s vnitřní komorou 2,8 x 7,6 m. Uvnitř je řada malých výklenků oddělených stěnami z hliněných cihel. Kolem komory je volný průchozí koridor. Nálezy v hrobce a jejím těsném okolí pozůstávají z volně ležících nádob, pod vrstvou písku se nalezly dvě stély a řada úlomků váz, včetně jedné měděné. Na těsněních nádob byly pečetě se jménem Peribsena . Mezi autentickými nálezy byly i takové nesoucí jména dřívějších králů z 1. dynastie, například posledního krále Qaa, .

Epilog

Vládci v druhé polovině 2. dynastie, kteří doplňují historickou kontinuitu dynastického mezidobí k dynamickému vývoji 3. dynastie, proslavené stavbou stupňovité pyramidy v Sakkáře. Peribsen a následník Chasechemuej, kteří si nechali postavit hrobky v královském pohřebišti v Abydosu, které dokládají vývoj stavebních prvků, zatím ještě s použitím hliněných cihel,^{[p 5]} jak ukazují rozdíly ve velikosti mastab Peribsena a Chasechemueje. ^{[1][p 6]}. Zároveň nezbytně docházelo ke změnám organizace stavebních prací a jejich logistického zajištění, většího počtu do jisté míry již specializovaných řemesel a počtu dělníků. To vše se později promítlo do stavby stupňovité pyramidy Džosera a celého přilehlého komplexu staveb,^[7] jejíž základy tvoří postupně navršované klasické mastaby s dokončením nepravé stupňovité pyramidy, které se přičítá osvícenému architektu Imhotepovi.^[11]

Poznámky

1. Znak Sutecha (E20) byl částečně odtesán,
2. Hetepsechemuej, Raneb, Ninecer
3. Některé zdroje jej uvádějí jako zakladatele 3. dynastie
4. Rozdílné klimatické, ekonomické podmínky, variabilita úrodnosti
5. Velikosti (rozměry) cihel byly dlouhodobě stabilizované (≈ 24x12x7 cm)
6. pohřební komora hrobky Chasechemueje
   je již obložena strukturovanými kameny,
   celkový rozměr hrobky je ~68 x 40 m

Reference

1. PETRIE, Flinders. The Royal tombs ef the earliest dynasties [online]. London: The Egypt Exploration fund, 1901. S. 21–24. Dostupné online. (anglicky) 
2. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Bril, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
3. GRDSELOFF, Bernhard; Černý. Notes d’épigraphie archaïque, in:Annales du Service des Antiquités de l'Égypte (1944) [online]. Cairo: Le Caire, Imprimerie de l'Institut Français d'Archéologie Orientale, 1944. S. 279–302. Dostupné online. (francouzsky) 
4. GAUTHIER, Henri. Le livre des rois d'Égypte Vol. I. Paris: D'Archeolgie Oriental, 1907. S. 24. (francouzsky) 
5. BUDGE, Wallis. The Book of the King of Egypt Vol.I. [online]. London: Kagan Paul, 1908. S. 12–13. Dostupné online. (anglicky) 
6. MARIETTE, Auguste; Gaston Mospero. Les Mastabas L’Ancient Empire [online]. Paris: Gide Libraire Éditeur, 1885. S. 92–93. Dostupné online. (francouzsky) 
7. WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. New York: Random House, 1999. S. 75–77. Dostupné online. ISBN 0-203-02438-9. (anglicky) 
8. MIDANT-REYNES, Béatrix. Les origines de l'Égypte [online]. Paris: Directrice de Recherche émérite au CNRS, 2005. Dostupné online. (francouzsky) 
9. WELC, Fabian; Leszek Marks. Climate change at the end of the Old Kingdom in Egypt around 4200 BP: New geoarchaeological evidence [online]. Elsevier, 2014. S. 124–133. Dostupné online. (anglicky) 
10. GARDINER, Alan. Abydos III. [online]. London: The Egypt Exploration Fund, 1904. S. 74. Dostupné online. (anglicky) 
11. KORECKÝ, Miroslav. Objevy pod pyramidami [online]. Praha: Odeon, 1983. S. 44–55. 

Literatura

• Camins Ricardo&Henry Fischer, The Recording of Inscriptions and Scenes in Tombs and Temples, The Metropolitan Museum qf Art New York, 1976
• Ćwiek Andrzej, Relief Decoration in the Royal Funerery Complex of the Old Kingdom, PhD Thesis, Warsaw University 2003

Související články

• 2. dynastie
• 3. dynastie
• Chasechemuej
• Džoserova pyramida

Externí odkazy