Pernarec

Pernarec
Znak obce PernarecVlajka obce Pernarec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMěsto Touškov
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel731 (2024)[1]
Rozloha22,92 km²[2]
Nadmořská výška474 m n. m.
PSČ330 36
Počet domů221 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduPernarec 62
330 36 Pernarec
oupernarec@iol.cz
StarostaMgr. Jan Balín
Oficiální web: www.pernarec.cz
Pernarec
Pernarec
Další údaje
Kód obce559334
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pernarec (německy Pernharz) je obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů severozápadně od Města Touškova a žije v ní 731[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1219, kdy se nacházela v majetku tepelského kláštera. Roku 1788 zde bylo 21 popisných čísel.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Dominantou kraje je bývalá sopka Vinice (588,9 metrů), která se tyčí nad vsí Skupeč, vzdušnou čarou přibližně tři kilometry daleko. Asi sedmnáct kilometrů západně se nachází Konstantinovy Lázně.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku dvacátých let dvacátého století zde žilo v 69 domech 413 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 794 880 856 841 899 948 987 596 645 703 693 757 754 770 696
Počet domů 125 134 132 137 142 147 166 175 139 149 159 177 209 217 221

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1992 k obci patřily i Čerňovice a od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 také Křelovice (Křelovice se, již bez Něšova a Skupče, opět osamostatnily k 1. lednu 1992), Mydlovary, Pakoslav a Rozněvice.[6]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pernarci.

Dominantou obce je kostel svatého Mikuláše zmiňovaný již roku 1360. V letech 1820–1822 byla upravena a rozšířena loď a nad západním průčelím vztyčena věž. Poslední výraznější úpravy byly provedeny na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v roce 1931. Z období kolem roku 1770 pochází štuková výzdoba realizovaná I. F. Platzerem. Jižně pod kostelem leží někdejší fara, k níž přiléhá poničený hospodářský dvůr.

Asi dva a půl kilometru jihozápadně od vesnice se na ostrožně nad Úterským potokem nachází pernarecké hradiště osídlené během eneolitu lidem chamské kultury.[8]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 66, 261, 350, 411, 487.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  7. Udělené symboly – Pernarec [online]. 2012-05-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. BAŠTOVÁ, Dara. Pernarec. Výzkumy v Čechách. 1984–1985. 1987, s. 145. Dostupné online [PDF, cit. 2017-11-02].  Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine.
  9. Pfrogner, Chrysostomus Laurentius, 1751-1812 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  10. Hamelika - Domnělé oficiální pojmenování Mariánských Lázní 1 - HAMELIKA - Vše o historii Mariánských Lázní. www.hamelika.cz [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]