Peter Candid

Peter Candid
Busta v mnichovské síni slávy (Ruhmeshalle)
Busta v mnichovské síni slávy (Ruhmeshalle)
Narození1548?
Bruggy
Úmrtí1628
Mnichov
Místo pohřbeníMnichov
Národnostvlámská
PovoláníMalíř manýrismu, umělecký grafik, designér tapiserií
Aktivní rokyMnichov (1586-1628)
Florencie (1569-1582, 1583-1586)
Řím (1582-1583)
Znám jakoPieter de Witte
Významná dílaOld Schleissheim Palace
Madonna and Child adored by Sts. John the Baptist, Francis of Assisi and Catherine of Alexandria
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter de Witte, v Itálii známý jako Pietro Candido a v Bavorsku jako Peter Candid (asi 1548, Bruggy – 1628, Mnichov) byl vlámský manýristický malíř, návrhář tapisérií a kreslíř působící v Itálii a Bavorsku.[1] Byl umělcem na medicejském dvoře ve Florencii a na bavorském dvoře vévody Viléma V. a jeho nástupce Maxmiliána I. v Mnichově.[2]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Bruggách a se svými rodiči se přestěhoval do Florencie ve věku deseti let. Jeho otec Elias byl tkalcem gobelínů a pracoval v nově otevřené tkalcovské dílně Medicejů, Arazzeria Medicea, kterou vedl vlámský mistr Jan Rost.[3] Původní vlámské příjmení bylo 'de Witte'. Slovo „witte“ znamená ve vlámštině „bílý“, a proto rodina v Itálii přijala italské příjmení „Candido“, slovo, které v italštině také znamená „bílý“. Po přestěhování do Německa pak své italské příjmení změnil na Candid.[4]

V Itálii se na začátku roku 1560 učil u neznámého mistra [3] Nejstarší informace o jeho umělecké práci je záznam o platbě za fresku vytvořenou ve Florencii v roce 1569. Nejprve je zmiňován jako člen Akademie výtvarných umění (Accademia delle Arti del Disegno) v roce 1576.[5] Byla to prestižní akademie ve Florencii. Mezi jejími členy byli Michelangelo Buonarroti, Lazzaro Donati, Agnolo Bronzino, Benvenuto Cellini a další.[6]

Sala Regia, Vatikán

V roce 1578 vytvořil sérii tří oltářních obrazů pro kostely ve městě Volterra, včetně Klanění pastýřů (1580) a Nářku nad mrtvým Kristem (1585-86, Pinacoteca Civica). [6] Vlámský životopisec ze 16. století, Karel van Mander, který znal Candida ze své návštěvy Itálie, napsal, že Candid pracoval s Giorgiem Vasari na Sala Regia (královský sál) ve Vatikánu a také na kupoli katedrály ve Florencii.. Po ukončení práce v Římě na Sala Regia v letech 1582 a 1583, se vrátil do Florencie.[3]

Na doporučení sochaře Giambologny, dalšího vlámského umělce pracujícího v Itálii, s nímž byl Candid úzce spojen, byl v roce 1586 povolán k vévodskému dvoru v Mnichově. Byl prvním dvorním malířem vévody Viléma V Bavorského, mimo jiné i pro jeho kabinet kuriozit.

Kupole katedrály ve Florencii
Madonna na Mariánském sloupu v Mnichově

V Bavorsku žili až do konce svého života. Vytvořil tam také díla pro kostely v jiných bavorských městech. V letech 1611 až 1619 vznikly jeho malby několika sálů mnichovské rezidence pro Vilémova nástupce Maximiliána I. Do mnichovského období také spadají návrhy tapisérií pro manufakturu na koberce, která byla v Mnichově založena roku 1604. Jeho kresby vyryli do mědi G. Amling a J.A. Zimmermann. V univerzitní knihovně v Salcburku se nacházejí jím podepsané listy (P. Cand. pinxit).[pozn. 1] Mezi jiným navrhl také dva portály a Madonnu na přední straně rezidence Mnichov, kašnu se sochou Otto von Wittelsbach na předním nádvoří rezidence, náhrobek (kenota)) císaře Ludwiga ve Frauenkirche a Madonu na mariánském sloupu v Mnichově.Také namaloval četné nástěnné a nástropní obrazy ve starém paláci Schleißheim a řadu dalších obrazů pro kostely v Mnichově, Freisingu, Augsburgu a na jiných místech.Z nichž je považován za nejdůležitější obraz Nanebevzetí Marie v kostele Frauenkirche v Mnichově.

V Mnichově-Giesingu je podle něj pojmenována část středního okruhu –  Candidstraße, Candidbrücke a Candidtunnel. Také náměstí Candidplatz se stejnojmennou stanicí metra. Jeho busta se nachází v síni slávy (Ruhmeshalle) v Mnichově

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pinxit (namaloval), je označení u malířova jména na obraze (zpravidla u rytin k odlišení od rytců), zkr. pinx., pxt., p.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Peter Candid na německé Wikipedii a Peter Candid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RKD Research. research.rkd.nl [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Peter Candid (Pieter de Witte, Pietro Candido) | The Annunciation. The Metropolitan Museum of Art [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Brigitte Volk-Knüttel. Candid, Peter. Grove Art Online. Oxford Art Online. Oxford University Press. Web. 27 July 2017
  4. ↑ www.metmuseum.org [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ontdek schilder, tekenaar, prentkunstenaar Peter de Witte (I). rkd.nl [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  6. ↑ » ACCADEMIA AADFI [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Reinhold Baumstark: Rom in Bayern: Kunst und Spiritualität der ersten Jesuiten, katalog výstavy Bayer. Nationalmuseums Mnichov, Vydavatelství Hirmer,1997.
  • Brigitte Volk-Knüttel: Peter Candid. Berlín 2010.
  • Brigitte Volk-Knüttel: Peter Candid (um 1548–1628), Hofmaler Maximilians I. von Bayern. Frankfurt 1964.
  • Brigitte Volk-Knüttel: Wandteppiche für den Münchener Hof nach Entwürfen von Peter Candid. Mnichov 1976.
  • Paul Johannes Rée: Witte, Peter de. Ve: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Svazek 43, Duncker & Humblot, Lipsko 1898, S. 600–605.
  • Andrea Rueth: Peter Candid. Ve: Jürgen Wurst, Alexander Langheiter (Vyd.): Monachia. Städtische Galerie im Lenbachhaus, Mnichov 2005, ISBN 3-88645-156-9, S. 110.
  • Gerhard Woeckel: Candid, Peter. Ve: Neue Deutsche Biographie (NDB). Svazek 3, Duncker & Humblot, Berlín 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 120 (Digitalisat).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]