Peter Pitseolak

Peter Pitseolak
Narození2. září 1902
Nottingham Island
Úmrtí30. září 1973 (ve věku 71 let)
Kinngait
Povolánífotograf, autor deníků a sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Pitseolak (2. září 1902, Nottinghamský ostrov, Nunavut, Kanada30. září 1973, Kinngait, Kanada) byl inuitský fotograf, sochař, umělec a historik. Byl prvním domorodým fotografem Baffinova ostrova.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
V domě Petra Pitseolaka[2]

Narodil se 2. září 1902 na ostrově Nottingham v Severozápadních teritoriích.[3][4] Většinu svého života prožil v tradičních inuitských táborech nedaleko Cape Dorset na jihozápadním pobřeží Baffinova ostrova, nyní na kanadském území Nunavut.[5] Tváří v tvář rychlým technologickým změnám v inuitské komunitě se Pitseolak věnoval uchovávání poznatků o tradičních způsobech života, a to psaním, kreslením a zejména fotografováním. Dokumentoval zvyky, techniky lovu, příběhy a mýty. Jeho bratrem byl náčelník Pootoogoo.[6]

V roce 1912 se Pitseolak setkal s fotografem Robertem J. Flahertym. Flaherty, dnes známý zejména díky svému dokumentárnímu filmu Nanook of the North (1922), inspiroval Pitseolaka k zájmu o fotografii.[7] Až ve 30. letech 20. století však Pitseolak pořídil svou první dochovanou fotografii. Bylo to pro bělocha, který se bál přiblížit k lednímu medvědovi, aby si ho mohl vyfotografovat. Pitseolak pro něj pořídil fotografii pomocí návštěvníkova fotoaparátu.[4]

V roce 1923 se Pitseolak oženil s Annie z Lake Harbor, nyní Kimmirut. Z jejich manželství vzešlo sedm dětí; přežili jen Udluriak a Kooyoo, dvě dcery. Annie dostala v roce 1939 tuberkulózu a zemřela.[8]

Ve čtyřicátých letech 20. století žil Pitseolak v Cape Dorset a pracoval pro obchodníky s kožešinou, když od katolického misionáře získal svůj první fotoaparát. S pomocí své druhé manželky Aggeok (1906–1977)[9] vyvolal své první fotografie v mysliveckém iglú.[10] Musel překonat mnohé potíže, včetně extrémních klimatických změn, vysoké úrovně světla z reflexní sněhové scenérie a potíží se získáním filmů a vývojky. Peter a Aggeok experimentovali. Jako bezpečnostní světlo používali bateriovou svítilnu pokrytou červenou látkou a filtr na čočky vyrobený ze starých slunečních brýlí.[10]

Byl také malířem, který v roce 1939 realizoval sérii akvarelů pro Johna Buchana, později druhého barona Tweedsmuira, syna generálního guvernéra Johna Buchana, prvního barona Tweedsmuira.

Pitseolak psal různé deníky, poznámky a rukopisy, vše ve slabikách Inuktitut. Spolu s Dorothou Harley Eberovou publikoval People From Our Side (1975), příběh jeho raného života,[10] a Peter Pitseolak's Escape From Death (1977), popis katastrofy mezi ledovými kry.

Fotografoval sebe, svou rodinu a členy komunity. Zachycoval je v pózách i s tradičním oděvem a nářadím. Během dvaceti let vytvořil Pitseolak více než 2000 fotografií mizejícího tradičního způsobu života. V roce 1961, ve věku 59 let, opustil svůj tábor v Keatuku a vrátil se k životu v osadě na Cape Dorset.[11] Po jeho smrti v roce 1973 bylo od jeho vdovy zakoupeno více než 1500 negativů a fotografií pro Národní muzea Kanady (dnes součást Kanadského muzea historie).

Slavná sochařka Okpik Pitseolak (* 1946) se provdala za Petrova syna Marka Pitseolaka.[12] Podle Terryho Ryana, bývalého manažera West Baffin Eskimo Co-operative, synovec Petra Pitseolaka, Kananginak Pootoogook, velmi obdivoval svého strýce a byl jím ovlivněn a také se stal umělcem.[13]

Zemřel 30. září 1973 v Cape Dorset, Northwest Territories.[3][4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Pitseolak na slovenské Wikipedii.

  1. Mark Nuttall. Encyclopedia of the Arctic. [s.l.]: Routledge, 12 November 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-136-78680-8. S. 943–. 
  2. Archived copy [online]. [cit. 2006-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-30. 
  3. a b Civilization.ca - Gateway to Aboriginal Heritage - Peter Pitseolak [online]. Dostupné online. 
  4. a b c Peter Pitseolak - The Canadian Encyclopedia [online]. Dostupné online. 
  5. STOFFMAN, Judy. Inuit art adviser Terry Ryan had a passion for the Arctic. The Globe and Mail. 17 September 2017. Dostupné online. 
  6. Maija M. Lutz. Hunters, Carvers, and Collectors: The Chauncey C. Nash Collection of Inuit Art. [s.l.]: Harvard University Press, 12 November 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-87365-407-4. S. 20–. 
  7. Archived copy [online]. [cit. 2018-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-25. 
  8. Canadian Personalities - Peter Pitseolak [online]. Dostupné online. 
  9. Jean Blodgett; SUSAN JOAN GUSTAVISON; MCMICHAEL CANADIAN ART COLLECTION. Strange Scenes: Early Cape Dorset Drawings. [s.l.]: McMichael Canadian Art Collection, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-7778-0838-2. 
  10. a b c Peter Pitseolak; DOROTHY EBER. People from Our Side: A Life Story with Photographs. [s.l.]: McGill-Queen's Press - MQUP, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-7735-1118-7. S. 13–. 
  11. North: Nord. [s.l.]: Department of Indian Affairs and Northern Development., 1976. Dostupné online. 
  12. Pitseolak, Okpik Archivováno 19. 12. 2010 na Wayback Machine., Inuit Art FOundation. Accessed 13 January 2013.
  13. Sandra Martin. The guiding voice of Cape Dorset artists chronicled the Inuit past. The Globe and Mail. Toronto, Canada: Phillip Crawley, 4 December 2010. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]