Petiveriaceae | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | Petiveriaceae |
rody | |
Synonyma | |
Hilleriaceae | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petiveriaceae je čeleď řádu hvozdíkotvarých (Caryophyllales), zahrnuje 13 druhů v 9 rodech. Její zástupci se vyskytují od jihu USA po Jižní Ameriku, dále na Antilách, v Austrálii, na Nových Hebridách a na Nové Kaledonii (rod Monococcus) [1]. Petiveria alliacea (pro zápach po česneku známá jako „garlic weed“) je pěstována pro své obsahové látky, má využití v tradiční medicíně a obřadech původních obyvatel Latinské Ameriky a Západní Indie [2].
Jedná se o byliny, případně dřeviny nebo liány. Květenství je hrozen nebo klas sestávající ze čtyřčetných květů (výjimku tvoří rod Seguieria, jejíž květy jsou pětičetné). Tyčinky 4, mohou být i vícečetné (tzv. polyandrie), uspořádané centrifugálně (zakládají se od středu květu). Blizna je řasnatá, gyneceum je tvořeno jedním plodolistem s jedním vajíčkem. Plodem je samara, tedy okřídlená nažka, nažka uzavřená v okvětí, nebo peckovice[1].
Co se týče fylogenetické pozice, Petiveriaceae byly řazeny do líčidlovitých (Phytolaccaceae) jako podčeleď Rivinoideae, od vlastních líčidlovitých se však liší na embryologické úrovni a též rozdílnou stavbou pylu[3]. Poslední výzkumy navíc ukazují, že tato skupina je sesterská nocenkovitým (Nyctaginaceae), proto ji byl v rámci zachování monofylie udělen status samostatné čeledi [4].